Další rozsudek v Čapím hnízdě i obvinění v bitcoinové kauze. Co hýbe v poslední době českou justicí?
Česká justice se minulém týdnu rozhodně nenudila. Právníci i politici jsou překvapení tím, že soudce Jan Šott vyřkl rozsudek, se kterým explicitně nesouhlasí. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek obdržel obvinění v bitcoinové kauze a stále trvá na své nevině. A vláda mezitím prosazuje zákony, které by se mohly zásadně dotknout fungování justičního aparátu.
Kontroverzní rozsudek v Čapím hnízdě
Minulý týden začal velmi ostře. Městský soud v Praze se znovu zaobíral Čapím hnízdem. Tentokrát ovšem bez premiéra Andreje Babiše, jehož stíhání kvůli poslanecké imunitě bylo prozatím zastaveno. Jeho bývalá poradkyně a europoslankyně za ANO Jana Nagyová tak před soud předstoupila sama. Už od počátku se vědělo, že v dotační kauze padne rozsudek o vině, prvoinstančnímu senátu to totiž nařídil Vrchní soud při loňském odvolacím řízení. Po krátkém jednání uložil Nagyové tříletou podmínku a půlmilionový peněžitý trest, zatím nepravomocně. Bylo ale jasné, že soudce Jan Šott s rozsudkem, který vynesl, nesouhlasí. „Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena, že o vině jsou důvodné pochybnosti, že odsuzující verdikt je v rozporu s principem presumpce neviny,“ uvedl.
Šottovo zdůvodnění samozřejmě u politické reprezentace vyvolalo vášnivé ohlasy. Babiš opětovně nazval kauzu politickým procesem s tím, že státní zastupitelství „Fialovou vládou stíhá jejich politické oponenty a jejich kauzy kryje“. Ještě aby ne, když by se dalo očekávat, že pokud by byl vydaný k trestnímu stíhání, dostal by podobný trest. Opozice se pak zastávala soudního aparátu. Odborníci se shodují, že je dost nestandardní, že by soudce takto explicitně nesouhlasil s verdiktem, který vynáší. Dá se předpokládat, že se případ dostane až k nejvyšším instancím, tedy Ústavnímu soudu.
Lex Čapí hnízdo
Ve smršti kritiky soudního aparátu se také přišlo na to, že ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) předložil do připomínkového řízení úpravu trestního řádu. Jeden odstavec by podle některých expertů mohl napomoct Babišovi v případě, že by se eventuálně před soud dostal. Konkrétně se jedná o tento paragraf: „Rozhodne-li odvolací soud, že se věc vrací soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí poté, co napadený rozsudek zrušil, nemůže jej zavázat k tomu, jak má v novém rozhodnutí hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění.“
Nutné je však podotknout, že tyto zavazující rozsudky jsou možné od roku 2023, kdy Ústavní soud umožnil, aby odvolací soudy mohly zavázat senáty nižších instancí k rozhodnutí ke konkrétním právním závěrům. Nicméně musí sám provést dokazování a vyčerpat možnosti dokazování. Tejc (i když nepřímo retweetováním) se brání, že je to navrácení do stavu před rokem 2023 a napravování chyby Ústavního soudu. Předložení návrhu má nicméně fascinující načasování.
Obvinění v bitcoinu
Jen pár hodin po rozsudku v kauze Čapí hnízdo přišla další velká zpráva. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili tři lidi v bitcoinové kauze. Dopustili se podle nich trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby. Ihned poté se v médiích objevily informace, že se jedná o exministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela, který za resort dar dojednával, a advokáta dárce Tomáše Jiříkovského Kárima Titze.
Blažek nakonec sám obdržení obvinění potvrdil, nicméně dále trvá na své nevině. „Není tam vůbec nic o tom, že bych se já jakkoliv obohatil tou darovací smlouvou. To znamená, že sdělení obvinění je v zásadě o tom, že darovací smlouvě nepředcházely nějaké formální procesy. A paradoxně, zatím to mám jenom předběžně, to obvinění stojí na tom, že stát získal bitcoiny, a za to jsem já obviněn. Nic jiného jsem tam zatím nevyčetl,“ řekl v rozhovoru pro server Novinky.cz. Podle Seznam Zpráv část peněz z bitcoinové peněženky spojené s darknetovým tržištěm skončila právě u Titze, který nekomentoval ani své obvinění. Nicméně v kauze prozatím není nikdo obžalovaný.
Schillerová versus advokáti
A nakonec se ještě do justičních záležitostí vložila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Její resort totiž předložil do připomínkového řízení tři návrhy zákonů, kterých si veřejnost tolik nevšímá kvůli kontroverznímu rozvolňování rozpočtových pravidel. Jedná se o zákon o ekonomické ochraně státu a zákon o Finančním analytickém úřadu (FAÚ) spolu se změnovou legislativou měnící související zákony. Tato trojice návrhů výrazně upravuje postavení FAÚ v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení. Nyní v případě podezření o pochybení se FAÚ obrací na Českou advokátní komoru (ČAK), která provádí šetření, zda daný advokát své povinnosti splňuje.
S novou legislativou by ale mohl FAÚ vykonávat činnost napřímo, pokud by nebyl spokojený s dozorem ČAK. Tedy měl by přístup ke všemu: informacím podléhajícím advokátnímu tajemství i veškerým databázím. A rovnou advokátovi uložit pokutu či ČAK nařídit, aby mu pozastavila či ukončila činnost. Zároveň by úřad také mohl pokutovat přímo komoru. Advokátní komora a opozice, třeba Roman Václavík z TOP 09 s novou úpravou nesouhlasí a varují, že by to mohl být nástroj, jak by se stát mohl zbavovat nepohodlných advokátů.
