Epidemie koronaviru nasvítila rozdíly mezi školami, ukázala ty mizerné školy i učitele, říká zakladatel společnosti SCIO Ondřej Šteffl. Problém je ale i v rodinách, většina z nich totiž chce, aby škola děti „srovnala do latě“. A ty to tak dělají. Situaci nutně nevyřeší zvyšování platů, někteří učitelé totiž berou víc, než by si zasloužili.
Desetina učitelů dětem ubližuje, šikanuje je, tvrdí Šteffl a opírá se o čísla z průzkumů. Aby se něco změnilo, je třeba změnit i přístup rodičů. Někteří chtějí výuku a přístup učitelů takové, jaké zažili sami, tedy často hodně přísné a rigidní. Situace se přitom mění jen pomalu a chybí větší osvěta. Chyba je taky v tom, kdo dnes může být učitelem, ale i ředitelem, tedy podmínky, které nastavuje stát. Šteffl říká, že špatně funguje vzdělávání na pedagogických školách. Zdůrazňuje přitom, že tu jsou i výborní učitelé.
Distanční výuku třeba v době karantény zvládají podle Šteffla některé děti bez problémů. Pětina dětí ji podle něj dokonce preferuje a daří se jim v ní lépe. Tvrdí, že role školy by měla být v tom, pomoct hlavně těm dětem, které jsou nějak znevýhodněné nebo pocházejí ze složitějších poměrů. Povinná distanční výuka je přitom dobrý krok, protože vyvine tlak na rodiny i školy.
Výuka v době koronaviru bude mít na děti dopad hlavně v tom, že několik týdnů neměly žádný sociální kontakt se svými vrstevníky, míní Šteffl. To je nebezpečí i do budoucna, protože nikdo neví, jaké to bude mít dlouhodobé dopady. Šteffl říká, že druhá vlna epidemie zřejmě přijde a školy už na ni budou o něco lépe připravené. Radikální změny se ale čekat nedají.
Obejdeme se v budoucnosti úplně bez školních budov? Co se dnes učí špatně a proč ze škol vycházejí potenciálně špatní učitelé? Čím odkryl koronavirus mizernost některých škol a učitelů? A co je to podstatné, co si z jejich fungování v dnešní době odnést?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
