Boris Šťastný, Petr Nečas, Bohuslav Svoboda

Boris Šťastný, Petr Nečas, Bohuslav Svoboda Zdroj: Tomáš Tesař

Skončí ODS mimo Sněmovnu? V některých krajích má údajně podporu jen 8 %

Zní to jako děsivý sen pro pravici. ODS si nechala udělat vlastní průzkum preferencí. V některých krajích prý má podporu jen 8 procent. Vedení strany to pochopitelně popírá.

Šéfové ODS nejdříve tvrdili, že žádný průzkum nebyl, potom ho připustili, ale popřeli údajné výsledky, které kromě Středočeského kraje byly dost mizerné. Osm procent, to by tak odpovídalo třeba již politicky zesnulé Unii svobody. ODS ale tvrdí, že mají 21 procent, tak jako při posledních volbách.


Pokud nevíme, jak to s tím průzkumem bylo, jak probíhal, jak se sbíraly hlasy a jak zněla otázka, nevíme v podstatě nic. Protože průzkumy preferencí jsou u nás obvyklou kratochvílí, brzo se dozvíme další čísla a všechno může být jinak. Jedna věc je ale pro ODS nepříjemná. Existuje cosi jako pach neúspěchu, který na lidi psychologicky působí. V případě zatím největší pravicové strany může zafungovat jev, kterému se říká sebenaplňující se proroctví. Když klienti uvěří, že jejich banka krachuje, tak ona zkrachuje, protože si všichni přijdou vybrat vklady.  A když se o nějaké straně začne říkat, že se nedostane do parlamentu, vyděsí se mnozí voliči možné ztráty svého hlasu a hodí to do urny někomu jinému. Lidé nechtějí být na straně poražených.


Kdybych věřil konspiračním teoriím, hned by mě napadlo, že tohle je první krok k likvidaci ódéesky. Průzkumy mohou stranu dostat do parlamentu, nebo ji položit, o čemž vědí svoje třeba zelení.

 


Ono nebude nejspíš na pravici tak zle. Za pár dní dodají nepochybně běžné agentury jiná čísla a ODS se dozví, že situace není tragická, ale jenom zlá. Sama zpráva, ať už pravdivá nebo ne, ale vypovídá svým ohlasem o náladě, jaká v největší vládní straně asi panuje. Hlavně ale může nějaké to procento ubrat.

 

Křišťálová lupaKřišťálová lupa|Reflex.czBylo by zajímavé vyzkoušet, jak by asi dopadly volby, kdyby se třeba rok před nimi nesměly zveřejňovat žádné průzkumy preferencí. Někteří voliči by se přestali přiklánět k vítězům a začali skutečně volit. Nejspíš by to pomohlo malým stranám, které by třeba někdo volil, ale zatím nevolí, když vidí, že to nemá cenu. Možná by stop stav na průzkumy byl užitečné opatření. Sotva se ho ale dočkáme. Přinejmenším ne do doby, kdy zvěsti o mizerných číslech postihnou většinu parlamentních stran. Pak bychom hned měli zákon, který by zakázal nejen průzkumy samotné, ale zatrhnul by slovo preference na veřejnosti jen vyslovit. Je otázka, nakolik by to dnešním politickým zkamenělinám pomohlo.