
Sám teď vlastně nevím, čím vším Škárka ještě je a není, takže se možná dopustím faktických chyb; VV ho bez jeho přítomnosti na úterním jednání vyloučily ze strany, takže zřejmě zůstává jen starým dobrým xenofobem Škárkou - a samozřejmě i poslancem. Latentní Napoleon Bárta si vás sice může upsat dlužními úpisy, strašidelným účesem či obálkami se štědrou hotovostí, zbavit poslaneckého mandátu vás ale nemůže. Ani on, ani externí detektivové z ABL. Stále totiž máme něco jako ústavu.
Čím vším Škárka ještě je a není, ale už dávno není podstatné. Podstatné je, co nám jeho případ říká o VV – a to ať už nakonec dopadne zatknutím celého poslaneckého klubu strany, náhodným zmizením Škárky či vraždou Bárty – abych se držel zevrubné dramaturgie kauzy Škárka připomínající velmi špatný film noire.
Ano, naše politika pamatuje spoustu bláznů. Jejich stopa se táhne napříč všemi stranami a vesměs bývají kořením politiky. Vzpomeňte třeba na dr. Sládka, dr. Čermáka či dr. Ratha; právě díky těmto typům nemůžeme odtrhnout oči od TV zpráv. Pokaždé když je vidíme a slyšíme, uvědomíme si, jak normální i se všemi každodenními nedostatky a prohřešky jsme.
Škárka je nicméně výjimečný kalibr, svého druhu atomovka. V úterních Událostech, komentářích, které s ním odvysílaly originální útvar, který jejich dramaturgie původně zcela jistě plánovala jako živý rozhovor, explodoval jak Semtex; dvacet minut jsme viděli nebezpečně vykolejeného muže nesouvisle mluvícího z utajeného místa, kde nonstop vrčela zřejmě letadla. Osobně bych tedy hádal na letiště.
Vzhledem k vnitřním kontrolním mechanismům VV je ale taky klidně možné, že se vše odehrávalo v centru Prahy a na místo jen nalétával někdo z VV, řekněme Kristýna Kočí nebo Michal Babák. Nebo tam někdo z ABL, samozřejmě bez Bártova vědomí, prostě jen instaloval obří vrtulové rušičky zvuku.
Neptejte se mě, co Škárka v TV řekl, protože toho bylo moc - a taky nic; v paměti mi nejvíc utkvělo, že někdo sleduje jeho auto, protože se mu přestala sklápět venkovní zrcátka. Připusťme proto ABL, CIA, FBI či ducha Františka Mrázka.
Spíš jde o to, jak stále ještě poslanec, do úterý místopředseda a ještě předtím dokonce i předseda současné vládní strany, působil: jako štvanec, pro nějž je svěrací kazajka velkým vysvobozením. Škárka bohužel není ve VV sám. Až na prominentní výjimky je nejmenší vládní strana podobných lidí plná; například Babák k němu nemá intelektuálně daleko, jestli jste sledovali jiné Události, komentáře. A podobně Kočí, jíž ambice cloumají hůř než tsunami. Nepřejme si, aby tito lidé bouchli najednou.
Vlastně by to celé byla velká legrace, kdyby šlo o mimoparlamentní pošahané nácky, za něž občas kandidují poradci ministrů. Jenže VV jsou parlamentní a bohužel i vládní strana; lidé jako Škárka rozhodují o zákonech, které máme my dodržovat. Jak ale máme sakra dodržovat něco, o čem rozhodují blázni? Od čeho máme bohnické pavilony?