Přísaha. Tak zní název nového politického hnutí, které zakládá bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Někdejší elitní policista, jehož samotného v loňském roce prověřovala policie, zda ve své knize Třicet let pod přísahou nezveřejnil tajné informace, má zájem se ucházet se svým hnutím o hlasy voličů v letošních podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Tuto informaci jako první zveřejnil server Seznam Zprávy. Při pohledu do historie je Šlachta jedním z nemnoha případů, kdy bývalý člen bezpečnostních složek usiluje o vstup do politiky.
Důvod, proč nejsou policisté v politice, je vcelku prozaický. Zákon totiž zapovídá policistům (na rozdíl od městských strážníků) politickou angažovanost. Další věcí jsou finance. Po odsloužení určitého počtu let policistům náleží výsluhy. Někteří se pak mohou uplatnit v bezpečnostních agenturách či podobných profesích, po kterých je poptávka a příjem z nich je jistější než nejistá politická budoucnost. A o možnosti nezvolení ani nemluvě. Nicméně pár příkladů policistů, kteří se stali politiky nebo se o politickou budoucnost snažili, česká politika zná či pamatuje.
Martin Červíček
V současné době asi nejznámějším politikem, který býval i policistou, je nynější hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček. Ten začínal u policie v roce 1990 a dotáhl to až na policejního prezidenta. Během svého působení v čele policie zažil jakési schizma, kdy po jednu dobu byli ve funkci dva policejní prezidenti zároveň. Nepřehlednou a spletitou situaci začal řešit 9. prosince 2013 ministr vnitra v demisi Martin Pecina tím, že zahájil přezkumné řízení, které mělo prověřit platnost ustanovení Martina Červíčka do funkce policejního prezidenta v srpnu 2012, ačkoli ho od tohoto kroku odrazoval prezident republiky Miloš Zeman. Nakonec v lednu 2014 Pecina pak Červíčka odvolal. Ten se následně dal na politickou dráhu. Na podzim roku 2016 kandidoval do zastupitelstva Královéhradeckého kraje v barvách ODS. Po volbách vyjednal vstup své strany do krajské koalice a stal se 1. náměstkem hejtmana zodpovědným za dopravu. Loni na podzim pak dovedl kandidátku ODS+STAN+Východočeši k vítězství a stal se hejtmanem kraje. Na podzim 2018 se stal i senátorem za Náchodsko, když ve druhém kole porazil tehdejšího předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka.
Zdeněk Ondráček
Z Královéhradeckého kraje pochází i další známý politik, ale zároveň nechvalně proslulý bývalý policista. Je jím poslanec a zastupitel Trutnova Zdeněk Ondráček. Ten je dodnes nejvíce znám jako mladý policista z televizní reportáže z roku 1989 a člen Pohotovostního pluku VB, který brutálně zasahoval proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne. Od policie odešel na podzim roku 2011. Již o rok dříve byl zvolen zastupitelem Trutnova (nezávislý za KSČM) a v této funkci působí doteď. V roce 2013 byl zvolen do Poslanecké sněmovny a v dalších volbách svůj mandát obhájil. Od roku 2012 byl i krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, kde loni na podzim po osmi letech skončil. Důvodem byla skutečnost, že komunisté v kraji nezískali přes 5 procent hlasů. S Ondráčkem je spojeno hned několik dalších kontroverzních událostí. Je znám tím, že opakovaně navštěvoval samozvanou a neuznávanou Doněckou republiku na východě Ukrajiny. V říjnu 2019 portál iDnes.cz uvedl, že Ondráček z velké části opsal svoji dizertační práci, což o měsíc později Palackého univerzita v Olomouci potvrdila. V listopadu 2016 stál v čele 64 poslanců z KSČM, ANO, ČSSD a Úsvitu, kteří podali návrh na vrácení paragrafu o hanobení prezidenta republiky do trestního zákoníku. Návrh však nebyl až do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednán.
Stanislav Huml
Policejní minulost za sebou má i Stanislav Huml. Před listopadem 1989 pracoval u Sboru národní bezpečnosti, po revoluci působil jako ředitel středočeské dopravní policie. Byl znám jako dopravní expert a na dopravním zpravodajství spolupracoval s televizí Nova. V roce 2006 kandidoval do sněmovny za SNK-ED, ale neuspěl. O čtyři roky později už však v barvách Věcí veřejných úspěšný byl a stal se poslancem. Krátce nato však vedení tohoto hnutí vypověděl poslušnost a o rok později vystoupil z jeho poslaneckého klubu. Hned nato se sblížil s ČSSD, za níž kandidoval v předčasných volbách v roce 2013 a svůj poslanecký mandát obhájil. O čtyři roky později už do sněmovny nekandidoval, v roce 2016 zkoušel uspět v Senátu, ale neprošel ani do druhého kola. V letech 2014 až 2018 byl zároveň zastupitelem města Brandýs nad Labem. V květnu 2019 kandidoval v barvách hnutí Česká suverenita do Evropského parlamentu, ale ve volbách pohořel, stejně jako celé toto hnutí.
Václav Láska
Další výraznou osobností politického života s policejní minulostí je senátor Václav Láska. U policie pracoval od roku 1992, když začínal jako řadový policista na obvodním oddělení. Později působil jako asistent vyšetřovatele a posléze vyšetřovatel na Krajském úřadu vyšetřování se specializací na hospodářskou kriminalitu. V roce 1999 nastoupil na Úřad finanční kriminality a ochrany státu, kde vedl vyšetřování související s IPB a s Harvardskými fondy. Od roku 2002 působil v organizaci Transparency International, do roku 2011 byl předsedou správní rady. V roce 2013 kandidoval za Zelené do Poslanecké sněmovny, ale neuspěl. O rok později však již byl zvolen senátorem a loni na podzim svůj mandát obhájil, když ve druhém kole porazil Michaela Žantovského. V dubnu 2019 na sebe upozornil jako vůdčí osobnost v Senátu vzniklé ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. V Senátu s ní uspěl, ale prozemanovská sněmovna ji odmítla.
Ti další, neúspěšní
O vstup do politiky se pokoušeli i jiní bývalí policisté. Například Josef Pravda, bývalý zástupce ředitele ostravské policie a poté vlastník bezpečnostní agentury, který kandidoval na podzim roku 2016 do Senátu. Získal jen necelých 8 procent hlasů a obsadil až sedmé místo. Téhož roku kandidoval v krajských volbách na Vysočině v barvách ČSSD i bývalý ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec. Přestože zde sociální demokracie uspěla a získala 11 křesel, mezi zvolenými zastupiteli Martinec nebyl.
Strážníci v akci
V komunální politice se však muži zákona angažovali, protože strážníkům to zákon nezapovídal. Nejznámějším případem je Jiří Vacek, který po návratu z emigrace vedl Městskou policii v Liberci a byl považován za odborníka na protidrogovou politiku. V letech 1998 až 1999 byl dokonce náměstkem primátora města pod Ještědem. Tento vysoký funkcionář KDU-ČSL a někdejší poradce ministra vnitra si neoprávněně přisvojil titul inženýr. Používal ho například ve svém oficiálním životopise na internetu i na kandidátce lidovců v roce 1996. Zemřel v říjnu 2018. Jiný případ politické angažovanosti strážníka městské policie je Roman Kyncl. V roce 2018 kandidoval do zastupitelstva Trutnova jako lídr Sdružení pro Trutnov s podporou Starostů. Přestože subjekt získal 6,66 procenta hlasů a dva mandáty, Kyncl zastupitelem zvolen nebyl.