Životní dílo už v 47 letech: Když se hobby zhmotní v bichli | Reflex.cz
nahoru

Životní dílo už v 47 letech: Když se hobby zhmotní v bichli

Jaroslav Šajtar28. listopadu 2019 • 12:00
Životní dílo už v 47 letech: Když se hobby zhmotní v bichli
foto: Academia, Inforum 2015

Sedmačtyřicetiletý absolvent filozofické fakulty Univerzity Karlovy Filip Vojtášek zasvětil svému koníčku více než polovinu svého života, přesněji pětadvacet let. Tak moc ho bavilo co nejpodrobněji mapovat činnost hloubkařů (tj. amerických a v mnohem menší míře také britských stíhačů) na konci druhé světové války.

Výsledkem jeho usilovné a časově nesmírně náročné badatelské činnosti je monumentální, bezmála tisícistránkový průvodce POD PALBOU HLOUBKAŘŮ, nesoucí podtitul Útoky amerických a britských stíhacích letounů na pozemní cíle v českých zemích v letech 1944 a 1945. Právě ho vydalo pražské Nakladatelství Academia a udělalo moc dobře, neboť lze bez sebemenší nadsázky konstatovat, že tato publikace nemá v naší letecké literatuře obdoby.

Útoky kotlářů na povozy

O jednotlivých leteckých bitvách svedených na českém nebi, třebaže se rozsahem nedají srovnávat s bitvami o Británii, Porúří, Berlín či nad Kubání, již vyšly monografie. Hodně užitečné práce na tomto poli odvádějí lokální patrioti a různí nadšenci. Dosud nikdo se však neujal – a navíc s takovou precizností – do té doby málo známé činnosti hloubkařů, kteří v závěru celosvětového válečného požáru útočili na nejrůznější pozemní cíle, nejčastěji na lokomotivy (odtud se vžilo lidové označení kotláři), ale rovněž na železniční vagóny, depa, letiště, mosty, vojenské i civilní automobily, ovšem leckdy také na koňské povozy.

Jestliže spojenecká snaha rozvrátit dosud fungující dopravní infrastrukturu v týlu třetí říše je ospravedlnitelná, pak některé útoky, jako například právě na „strategicky“ bezvýznamné koňské povozy, navozovaly nepříjemný dojem, že někteří piloti si jimi prostě jen krátili dlouhou chvíli.

Penězi k nezaplacení

Vojtášek formou místopisného soupisu zachytil celkem 951 útoků kotlářů v českých zemích. Opíral se zejména o hlášení četnických služeben a protektorátních drah. V 85 procentech případů dokázal určit se značnou mírou pravděpodobnosti leteckou jednotku. Vycházel z operačních svodek Spojenců a za pomoc při tvorbě svého vpravdě životního díla vyjadřuje poděkování desítkám našich i cizích lidí. Není ovšem v oboru nováček. Má za sebou již knihy Praha v plamenech, Bomby na Květnou neděli a píše blog Hloubkaři.

Knihu doprovázejí četné fotografie, včetně takových unikátů, jako jsou dobové záznamy pořízené pomocí fotokulometu. Pro čtenáře libující si ve faktografickém materiálu jsou doslova penězi k nezaplacení přehledné tabulky v závěru díla, uvádějící mj. počty doložených útoků v jednotlivých krajích, obětí (úhrnem 1116 doložených v domácích zdrojích, z nichž většina bohužel připadá na civilisty), počty útoků podle jednotek, a dokonce i počty nepotvrzených útoků podle jednotlivých krajů a počty zasažených lokomotiv.  

Autor si dal tu práci, že dohledal nejúspěšnější spojenecké piloty při útocích na letiště v českých zemích a piloty ztracené při hloubkových útocích. Pro zmapování letecké činnosti na našem území v závěru druhé světové války je Vojtáškova kniha nepostradatelná a autorovi je třeba popřát hodně úspěchů při dalším odstraňování bílých míst naší historie.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější