Sedmačtyřicetiletý absolvent filozofické fakulty Univerzity Karlovy Filip Vojtášek zasvětil svému koníčku více než polovinu svého života, přesněji pětadvacet let. Tak moc ho bavilo co nejpodrobněji mapovat činnost hloubkařů (tj. amerických a v mnohem menší míře také britských stíhačů) na konci druhé světové války.
Výsledkem jeho usilovné a časově nesmírně náročné badatelské činnosti je monumentální, bezmála tisícistránkový průvodce POD PALBOU HLOUBKAŘŮ, nesoucí podtitul Útoky amerických a britských stíhacích letounů na pozemní cíle v českých zemích v letech 1944 a 1945. Právě ho vydalo pražské Nakladatelství Academia a udělalo moc dobře, neboť lze bez sebemenší nadsázky konstatovat, že tato publikace nemá v naší letecké literatuře obdoby.
Útoky kotlářů na povozy
O jednotlivých leteckých bitvách svedených na českém nebi, třebaže se rozsahem nedají srovnávat s bitvami o Británii, Porúří, Berlín či nad Kubání, již vyšly monografie. Hodně užitečné práce na tomto poli odvádějí lokální patrioti a různí nadšenci. Dosud nikdo se však neujal – a navíc s takovou precizností – do té doby málo známé činnosti hloubkařů, kteří v závěru celosvětového válečného požáru útočili na nejrůznější pozemní cíle, nejčastěji na lokomotivy (odtud se vžilo lidové označení kotláři), ale rovněž na železniční vagóny, depa, letiště, mosty, vojenské i civilní automobily, ovšem leckdy také na koňské povozy.
Jestliže spojenecká snaha rozvrátit dosud fungující dopravní infrastrukturu v týlu třetí říše je ospravedlnitelná, pak některé útoky, jako například právě na „strategicky“ bezvýznamné koňské povozy, navozovaly nepříjemný dojem, že někteří piloti si jimi prostě jen krátili dlouhou chvíli.
Penězi k nezaplacení
Vojtášek formou místopisného soupisu zachytil celkem 951 útoků kotlářů v českých zemích. Opíral se zejména o hlášení četnických služeben a protektorátních drah. V 85 procentech případů dokázal určit se značnou mírou pravděpodobnosti leteckou jednotku. Vycházel z operačních svodek Spojenců a za pomoc při tvorbě svého vpravdě životního díla vyjadřuje poděkování desítkám našich i cizích lidí. Není ovšem v oboru nováček. Má za sebou již knihy Praha v plamenech, Bomby na Květnou neděli a píše blog Hloubkaři.
Knihu doprovázejí četné fotografie, včetně takových unikátů, jako jsou dobové záznamy pořízené pomocí fotokulometu. Pro čtenáře libující si ve faktografickém materiálu jsou doslova penězi k nezaplacení přehledné tabulky v závěru díla, uvádějící mj. počty doložených útoků v jednotlivých krajích, obětí (úhrnem 1116 doložených v domácích zdrojích, z nichž většina bohužel připadá na civilisty), počty útoků podle jednotek, a dokonce i počty nepotvrzených útoků podle jednotlivých krajů a počty zasažených lokomotiv.
Autor si dal tu práci, že dohledal nejúspěšnější spojenecké piloty při útocích na letiště v českých zemích a piloty ztracené při hloubkových útocích. Pro zmapování letecké činnosti na našem území v závěru druhé světové války je Vojtáškova kniha nepostradatelná a autorovi je třeba popřát hodně úspěchů při dalším odstraňování bílých míst naší historie.