Uloupené mládí: Čeští studenti vzpomínají na peklo v koncentračním táboře Sachsenhausen | Reflex.cz
nahoru

Uloupené mládí: Čeští studenti vzpomínají na peklo v koncentračním táboře Sachsenhausen

Jaroslav Šajtar14. listopadu 2019 • 14:50
Obálka knihy o utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen
Obálka knihy o utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen
• foto: 
Archiv nakladatelství Academia

Na letošní státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii připadají hned dvě kulatá výročí. Po demonstracích Čechů proti německé okupaci, spojených s pohřbem studenta lékařské fakulty Karlovy univerzity Jana Opletala, smrtelně zraněného 28. října 1939 při protinacistické demonstraci konané u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky, odvlekl „Herrenvolk“ 1200 českých vysokoškolských studentů do nechvalně známého koncentračního tábora Sachsenhausen. A o půl století později odstartovaly studentské demonstrace sametovou revoluci, vedoucí k pádu vládnoucího režimu…

Slovenský básník Jozef Leikert proslul zejména jako autor literatury faktu, působil v Historickém ústavu Slovenské akademie věd, byl mluvčím a osobním poradcem prezidenta Slovenské republiky, přednáší na pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a je předsedou Klubu spisovatelů literatury faktu a členem PEN klubu. Pražské nakladatelství Academia letos vydalo v Edici 1938–1953 jeho objevné dílo Uloupené mládí, nesoucí podtitul Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Knihu přeložila ze slovenštiny, jazyka nám nejbližšího a nejsrozumitelnějšího, Miroslava Poláková a úvodním slovem, v němž na jejího autora s láskou a vděčností vzpomíná, ji doprovodil Kuneš Sonntag.

Patnáct kapitol z pekla

Leikert využil svých zkušeností autora literatury faktu a na základě mnoha výpovědí pamětníků nalezených doma i v zahraničí rekonstruoval do nejmenších detailů několikaletý život někdejších studentů v Sachsenhausenu, nalézajícím se zhruba pětadvacet kilometrů od centra metropole třetí říše – Berlína.

Publikace je rozdělena do patnácti kapitol, v nichž ožívají vzpomínky protagonistů na peklo, které museli prožít po zavření českých vysokých škol a během pobytu v Sachsenhausenu.

Obálka knihy o utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen

Utrpení bývalých studentů neskončilo ani po jejich propuštění z koncentráku. Museli se přihlásit na obávaném gestapu a pravidelně docházet na policii. Němci o nich totiž chtěli s důkladností sobě vlastní vědět úplně všechno. Navíc oběti německé zvůle pronásledovaly po přestálých hrůzách psychické a v důsledku chronické podvýživy rovněž zažívací problémy. V Sachsenhausenu šel neustálý hlad ruku v ruce se strachem ze sadistických dozorců.

Požadavky demokratizace společnosti

Zatímco 17. listopad 1939 je pro nás bezprostředně spjat se stupňujícím se terorem německých okupantů (v prvních dnech existence Protektorátu Čechy a Morava si někteří naivkové mohli myslet, že nadvláda nových pánů bude alespoň jakž takž snesitelná), o padesát let později toto výročí inspirovalo studenty k jasně vysloveným požadavkům demokratizace společnosti. V tom jsou odkaz 17. listopadu a perzekuce studentů pořád živé a je chvályhodné, že Academia je neopomněla.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější