Jsem zvyklý být za zády slavných, říká Miloš Zapletal a nabízí neagresivní pohled do zákulisí českého šoubyznysu | Reflex.cz
nahoru

Jsem zvyklý být za zády slavných, říká Miloš Zapletal a nabízí neagresivní pohled do zákulisí českého šoubyznysu

BED24. října 2019 • 08:30
Jsem zvyklý být za zády slavných, říká Miloš Zapletal a nabízí neagresivní pohled do zákulisí českého šoubyznysu
foto: Archiv nakladatelství Mladá fronta

Byl manažerem Karla Kryla, objevil jej jako básníka v roce 1962 v Teplicích a o pět let později jako zpěváka prostestsongů v Olomouci. Jako manažer-samouk si za pokusného králíka vybral v roce 1969 Marii Rottrovou a její skupinu Flamingo, vydrželi spolu dlouhá léta. Moderoval, psal scénáře, vymýšlel televizní pořady. Řadu let spolupracoval s kapelou Olympic, později vymyslel Bílé Vánoce Lucie Bílé a zvláštní kapitolu v jeho kariéře tvoří Michael Kocáb a Pražský výběr. O tom všem napsal MILOŠ ZAPLETAL, širší veřejnosti známý jako prezident Miss ČR, knihu ZA ZÁDY SLAVNÝCH.

 „V Manéži byla postavena cirkusová klec, v níž se obvykle představují divoká zvířata. Pro tato zvířata jsme pomyslně nechali vybudovat mřížový tunel až z Prahy. Bolek byl v kleci, ozýval se řev a dusot lvů a on vykřikl: Přichází výběr pražských rockových šelem! Michael se svými kumpány se vřítili do cirkusové klece v rockových kostýmech pro Pražský výběr tolik typických a zarockovali píseň Tatrman… Aniž si toho cenzoři později všimli, byla samozřejmě výsměchem všelijakým těm politickým tatrmanům.“

V této ukázce z knihy Za zády slavných (vyd. Mladá fronta) Miloš Zapletal popisuje, jak si Boleslav Polívka poradil s faktem, že v televizi bylo ještě v roce 1988 zakázáno vyslovit jméno skupiny Pražský výběr (a je zázrak, že je tam Zapletal, který mimochodem Manéž B. P. vymyslel, vůbec prosadil).

Dříve narozeným může anekdotka znít banálně, ale právě v podobných historkách a vzpomínkách, kterých v knize najdete nepočítaně, tkví její historická hodnota. Miloš Zapletal skrze svoji osobní zkušenost popisuje hořkosladkost českého socialistického i postsocialistického showbyznysu, viděného zejména pracovními zážitky. Činí tak bez chlubení, faktograficky, se zajímavými detaily. Jedna z kapitol knihy je věnována Reflexu, když Zapletal cituje z letošního čísla 17 (vyšel 25. dubna 2019), kde má rozhovor se svými „Misskami“ Ivanou Christovou a Taťánou Kuchařovou. S obdivem mluví hlavně o jejich charitativních aktivitách.

„Jsem zvyklý být za zády slavných. Neuráží mě to, protože jim k té pomyslné slávě tak trochu pomáhám,“ říká autor upřímně v memoárech, které se čtou lehounce jako pírko.

BED




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější