nahoru

Mýtus o Sorosovi, potraty a Orbánův fotbal. Co se to děje v Polsku a Maďarsku?

Oliver Adámek 25. července 2019 • 10:00
111. číslo Revue Prostor
111. číslo Revue Prostor
• foto: 
Archív

Na Polsko s Maďarskem se poslední roky v Evropě často ukazuje prstem. Je Polsko skutečně konzervativní peklo a Viktor Orbán diktátor? Na jednoduché otázky nabízí dlouhé a hluboké odpovědi nové číslo pololetníku Revue Prostor. Osmnáct článků a několik povídek a básní většinou polských a maďarských autorů o církvi v Polsku i Georgi Sorosovi vám tyhle dvě spřátelené země představí do hloubky.

Věděli jste, že Viktor Orbán ještě v době svého prvního premiérského mandátu na přelomu století hrál čtvrtou fotbalovou ligu? Kopal za Felcsút, dvoutisícovou vesnici, ve které vyrůstal. O deset let později tam za peníze jeho kamaráda vyrostl supermoderní stadion, v jehož VIP lóži se premiér schází se špičkami maďarského byznysu a politiky. Ostatně i současný prezident a předseda parlamentu jsou Orbánovi spoluhráči z univerzitního týmu.

Fotbalová politika a politický fotbal v Maďarsku

Aktuální vydání Revue Prostor č. 111 se přímo hemží články za hranicemi běžné produkce v Česku a text Fotbalová politika a politický fotbal v Maďarsku hungaristy Jana Blažka patří mezi to nejzajímavější. Popisuje, jak si Orbán z lóží na stadionech vytváří prostor pro mocenské šachy a zároveň skrz fotbal vrací Maďarům v těžkých moderních dějinách ztrácenou národní hrdost.

Historickou roli Maďarů jakožto těch věčně výlučných a porážených (což je mimo jiné spojuje s Poláky) pak s odkazy na Milana Kunderu rozebírá v eseji Maďarský úděl bohemista z budapešťské Akademie věd Tamás Berkes. Mladí, jazykově vybavení Maďaři si z pocitů ublíženosti a sentimentu po velkých Uhrách občas utahují, pro velkou část společnosti je ale národní úděl (podtržený i exotickým jazykem) pořád silný pocit. Podobně jako přesvědčení o vnějším ohrožení, které rozebírá Mýtus o Sorosovi: Jak se z amerického finančníka stal maďarský veřejný nepřítel č. 1?

Potraty a jiné polské problémy

Pokud jde o Polsko, za pozornost stojí hlavně článek Sklízíme, co jsme zaseli, popisující vývoj Polska od pádu komunismu až k dnešní nadvládě konzervativního Práva a spravedlnosti. Spousta kontextu, minimum zaujatosti. Ta se dá možná trochu vyčíst z textu o potratech, který automaticky počítá s východiskem, že interrupce má být v civilizovaném světě tolerovaná a vlastně by o tom ani neměla probíhat větší diskuse.

Některé texty o dění v Uhrách se zase omezují na popis situace až od nástupu Orbána v roce 2010, což je z určitého pohledu zjednodušující. Spousta maďarských problémů je totiž daleko starších než Orbánovo panování a podobné to je i v Polsku.

Mezi všemi vážnými texty o politice a společnosti je vsazeno několik povídek a básní. Třeba přeložený kus povídky z oceňované knihy Mikrotiky spisovatele Pawla Soltyse o varšavském večírku s Češkami a Slovenkami v 80. letech – malý důkaz, že nás Poláci mají pořád rádi.

A na závěr zase fotbal 

O spojení mezi Poláky a Maďary pak vypovídá rozhovor s polsko-maďarským literátem Krzysztofem Vargou, který nedávno napsal román z prostředí budapešťských nepokojů z roku 2006. A o drsné Budapešti čtyřicátých let vypráví v interview židovská disidentka Agnes Hellerová, která v pubertě dvakrát utekla popravě od nacistů, aby pak ve vlasti upadla v nemilost v roce 1968, když se zastala okupovaného Československa.

A na závěr zase fotbal – ten totiž hraje důležitou roli nejen v tamní politice, ale taky v tvorbě současné špičky maďarské literatury Pétera Esterházyho. V Prostoru si můžete přečíst kousek z jeho prózy Cesta do hlubin pokutového území, která v češtině zatím nevyšla. A pokud vás Maďarsko a Polsko doteď zas tolik nezajímalo, nejen díky Esterházymu by mohlo začít. Revue Prostor k tomu dává důvodů tolik, že by se jimi, jak říkají Maďaři, dal přehradit Dunaj (Dunát lehet rekeszteni velük)!





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.