Národ ve zbrani: Táhněme na Prahu, svrhněme vládu! | Reflex.cz
nahoru

Národ ve zbrani: Táhněme na Prahu, svrhněme vládu!

Jaroslav Šajtar28. června 2018 • 16:37
Národ ve zbrani: Táhněme na Prahu, svrhněme vládu!
foto: Archiv nakladatelství Extra Publishing

Letos v září si připomeneme 80. výročí všeobecné mobilizace československé armády, jež čelila bezprostřednímu ohrožení republiky nacistickým Německem.

Jiří Suchánek, šéfredaktor magazínu II. světová a vášnivý sběratel dobových fotografií a dokumentů, a Jaroslav Beneš, specializující se na finanční stráž a Stráž obrany státu (SOS), legendární „sosáky“, se rozhodli připomenout nejen toto výročí, ale i mimořádná květnová opatření, mnichovský diktát, okupaci pohraničí, konec první republiky a boje s henleinovskými, polskými a maďarskými bojůvkami mimořádně zdařilou publikací MOBILIZACE VE FOTOGRAFII, nesoucí podtitul Armáda a Stráž obrany státu v letech 1938–1939. Vyšla v brněnském nakladatelství Extra Publishing.

Silné Sovětky s kvérem a jejich němečtí protivníci: dvě dobré knihy o odstřelovačích

Úspěšná mobilizace

Hned úvodem je třeba konstatovat, že autoři ke kulatému výročí nesmírného odhodlání našich lidí, jakož i zmařených nadějí, zrady „sladké Francie“ a následující hluboké deprese a deziluze přispěli důstojně. Vsadili na výpovědní sílu obrazového doprovodu, nicméně kromě unikátních, často vůbec poprvé zveřejněných fotografií neopomněli ani textový doprovod, jenž čtenáře přehlednou a i laikovi srozumitelnou formou uvede do dané problematiky.

Jestli totiž někdo v osudových dnech září 1938 bez nadsázky obstál se ctí, pak to byla naše armáda, která se po úspěšně provedené mobilizaci (mimoděk se vkrádá neodbytná otázka, kolik osob by se v případě nějaké krize podařilo zmobilizovat v nynější České republice) stala mocným faktorem. Polemizovat o tom, zda jsme se mohli, či spíše měli, nebo neměli bránit, je nad rámec této rubriky a spory na dané téma nikdy neustanou. Naprosto jisté však je, že českoslovenští vojáci – navzdory všeobecně rozšířenému, ovšem povrchnímu mínění – bojovali (leckdy dokonce úspěšně) i po odstoupení pohraničí.

Také Finové sloužili u SS. Páchali válečné zločiny?
JAROSLAV ŠAJTAR 4. června 2018 • 10:23

Také Finové sloužili u SS. Páchali válečné zločiny?

Ztráty na životech vojenských

Zde se přímo nabízí citace z průkopnického svazku pracovníka Vojenského historického ústavu v Praze Jiřího Plachého Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939. V inkriminovaném období zahynulo 562 vojáků, z toho 47 padlo, sedm bylo zastřeleno z politických důvodů, 16 bylo zastřeleno nešťastnou náhodou a zavražděno, 21 zastřeleno v důsledku neopatrné manipulace se zbraní, pět kvůli manipulaci s trhavinou, 71 zemřelo v důsledku dopravních a 42 následkem leteckých nehod, 43 zemřeli v důsledku ostatních nehod a úrazů a 18 utonulo, šest podlehlo nemocím v přímé souvislosti s vojenskou službou, 120 ostatním nemocím.

Kvůli mnichovské kapitulaci a obsazení českých zemí v březnu 1939 spáchalo sebevraždu 22 osob, 15 tak učinilo následkem mobilizačního vypětí, z kázeňských a mimoslužebních důvodů si vzalo život 66 vojáků a dalších 61 z neznámého či neuvedeného důvodu. U 51 aktivních a záložních důstojníků se příčinu smrti nepodařilo zjistit. V témže období položilo za obranu Československa (Česko-Slovenska) život 24 příslušníků policie, četnictva a finanční stráže. Pouze jediný voják (maďarský špión) byl popraven.

Plzeň pod bičem hákového kříže: O české kolaboraci, malosti a zbabělosti

Táhněme na Prahu, svrhněme vládu!

Mobilizace ve fotografii si všímá nejen tolik populárních pevností a výzbroje, ale zaměřuje se i na všední dny služby našich vojáků a zmiňuje ojedinělý čin velitele pluku 205 v Sedlčanech Metoděje Pleského, jenž po přijetí mnichovského diktátu shromáždil důstojníky a vyzval je, aby táhli na Prahu a svrhli vládu.

Autorský kolektiv přinesl pro lepší poznání tragického, ale zároveň místy i hrdinného období naší minulosti mnoho užitečného a jeho kniha se jistě setká s vřelým přijetím.

Vlasovci v boji za Prahu. Podívejte se, jak Stalinem nenáviděná armáda pomáhala při…

První světová válka ve filmu. 10 nejlepších snímků o Velké válce, které byste měli vidět

Jaroslav Šajtar



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Smrtící korektnost: New York Times končí s karikaturami. Reflex nikdy!
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Andrej Babiš vítězí. Zatím... Kdo ale stojí proti babišismu?
PREMIUM X Obrácení hříšného Polykače: Z pašeráka, který v žaludku převážel hašiš, se stal pracující vzorný otec
PREMIUM X Zelený Raoul č. 1253 - Vémolice
11. června 2019 • 15:33

Zelený Raoul č. 1253 - Vémolice

PREMIUM X Novináři se začali bát!
11. června 2019 • 14:17

Novináři se začali bát!


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější