Já to nebyl.

Já to nebyl. Zdroj: Profimedia.cz

...a zda přitom byla, nebo nebyla sexy...
Což vysvětluje, proč Mad Max tak pěkně zpívá.
Který ve volném čase cvičí.
Já to nebyl.
4
Fotogalerie

Týdenní dekomprese: Kdo zabil Britney Spears

Na ptáky jsme krátký, ať jsme Britney Spears, Beyoncé, Big Lebowski nebo Björk, na ptáky jsme malý páky.

„Zlatááá českááá klasikááá i novááá českááá muziká-ha-há!“ kvílí kočka, které někdo dupe na ocas okovanou botou ve znělce rádia Impulz – a přitom rozhodně nezpívá o popěvcích ptáčat, které vás po ránu probouzejí; máte-li tedy to štěstí, že jsou vaše okna otevřená do svěžího háje za městem a ne do dvora studia rádia Impulz.

Ať už vám k dobrému ránu pohvizduje drozd nebo švitoří pěnkava za rytmického beatu obsedantně kompulzivního datla, můžete se spolehnout, že jeho píseň stoprocentně není „zlatá česká klasika“ (a už vůbec ne „nová česká muzika) – veškeré ptačí písně mají totiž kořeny v Austrálii, jak vysvětluje pozoruhodný článek Chrise Conneyho ze sheffieldské univerzity o tom, jak se ptačí songy na křídlech roznesly do celého světa; nebo jak tam, přesněji řečeno, dohopkaly přes kusy pevniny dnešní Indonésie roztroušené v moři z kusu země, který tam pánbůh jen tak halabala flákl a kde začali první ptáčci jamovat před nějakými čtyřiadvaceti miliony let.

Vítejte v Týdenní dekompresi, která vás seznámí se vším, co za posledních pár dní považuje populární kultura v hudbě za směrodatné, aniž by se to byť jen přiblížilo epičnosti toho nejtiššího vykvítnutí té nejmenší červenky v prachu u cesty. Vezměte si kupříkladu Britney Spears...

...která se s velkým halo (o kterém svého času zpívala už paradoxně Beyoncé) po deseti letech vrátila na prkna, která znamenají svět, a playbackovým vystoupením na Video Music Awards potvrdila svou neotřesitelnou pozici zcela třetiřadé pěvkyně, která by sotva stačila i na absurdní reklamní popěvek českého Impulzu.

Na VMA Britney nepředvedla o nic tragičtější výstup, než jaký jí při stejných VMA před deseti lety zatnul pomyslnou sekeru do její blonďaté hlavy – a jehož úroveň vynikla o to brutálněji, že tam Britney ti sadisté nasadili hned po očekávatelně bezchybném vystoupení zmíněné Beyoncé, která je podle všeho chodící jukebox.

Který ve volném čase cvičí.Který ve volném čase cvičí.|Profimedia.cz

Ovšem ruku navlečenou v jacksonovské rukavici s třpytivými flitry na srdce: Britney patří k performerům, kteří by nikdy neměli vystupovat naživo (pokud by toto pravidlo bylo striktně dodržováno, zůstávala by Britney dodnes na absolutním topu videoklipové tvorby; její výše vložený hit Toxic patří podle nedávného dotazníku magazínu Rolling Stone k deseti nejlepším hudebním klipům první dekády milénia) a jediný, kdo by přežil nasazení hned po Beyoncé, která má v současné chvíli vzhledem k sociokulturní situaci v Americe mnohem více než jen umělecký status, je někdo podobně nadpozemský a z úplně jiného ranku – jako třeba Bob Dylan, nebo, já nevím, třeba „Dude“ Lebowski. Vážně; viz jak teď představitel Lebowskiho Jeff Bridges vyšvihl dylanovu „zlatou klasiku“ právě ze soundtracku Big Lebowskiho s názvem The Man in Me v show Conana O´Briana:

A ti kreténi nasadí Britney – čímž jí pomohli pouze k tomu, aby jen co se vynořila jako bójka znovu nad hladinu, zahučela zpátky ke dnu alespoň na dalších deset let. Na druhou stranu, Video Music Awards jsou událost, při níž se nonšalantně jezdí na rotopedu v obřím rozkroku, takže z pohledu věčnosti je to, jestli se Britney trefila do playbacku nebo ne...

...a zda přitom byla, nebo nebyla sexy......a zda přitom byla, nebo nebyla sexy...|Profimedia.cz

...asi stejně relevantní, jako jestli Marek Dalík nastoupil do ruzyňské věznice v půl čtvrté, nebo v půl a pět – a stejně tomu byla věnována větší mediální pozornost, než tichému hvizdu sýkorky, který se sem plácal až od protinožců.

Což vysvětluje, proč Mad Max tak pěkně zpívá.Což vysvětluje, proč Mad Max tak pěkně zpívá.|Profimedia.cz

Jako jediný další kandidát, který by dav dokázal rozsekat hned po vystoupení Beyoncé podobně „odjinud“, jak by to udělal Jeff „Dude“ Bridges, se nabízí Björk – pokud by tedy vystoupila ve formě svého digitálního avatara stejně, jak tomu učinila na tiskovce ke své aktuální londýnské výstavě Björk Digital exhibit. Na tiskovce byla Björk přítomna prostřednictvím herního enginu Unity 3D, zatímco fyzicky se nacházela oblečená v motion-capturingovém obleku v islandském Reykjaviku.

Připomíná vám to mimoprostorový pohyb hrdinů televizního seriálu bratří Wachowských Sense8? Není divu – být na místě a současně tam nebýt je stále aktuální téma moderního post-kyberpunku, jaký zastupuje kupříkladu spisovatel William Gibson ve své poslední knize The Peripheral. I v ní jsou postavy přítomny na místech, kde ve skutečnosti nejsou, přes propast prostoru a času. Stejně jako Björk, za níž se na londýnské tiskovce pohyboval počítačový engine; stejně jako Britney, za níž na VMA zpívala Britney, usazená v minulosti v nahrávacím studiu; a stejně jako popěvky australských praptáků, podané v coververzích revivalových českých špačků za oknem.