O tom, jak se politické události dvacátého století promítly do osudu jedné rodiny i o tom, jak pomíjivá a nestálá je v Čechách popularita, vypravuje kniha televizní ikony šedesátých let Hedy Čechové: Můj syn Vladimír Čech, která se v těchto dnech objevuje v obchodech. Stojí za přečtení.
Brzy to bude čtvrtstoletí, co se herec a zanedlouho také nad jiné oblíbený moderátor Vladimír Čech potkal se svou matkou, zřejmě nejpopulárnější hlasatelkou a konferenciérkou šedesátých let, Hedou Čechovou v lavicích českého parlamentu. V květnu 1990 byli oba v prvních svobodných volbách zvolení za Občanské fórum.
Ve své knize na to Heda Čechová vzpomíná: „Bylo po volbách, teprve jsem snídala, když zazvonil telefon. V něm se ozval hluboký – lehce rozmazaný – hlas.
Je to, prosím, paní Čechová?
Ano. Kdo volá?
Je to, prosím, paní poslankyně Čechová?
Poslankyně? Kdo volá?
Tady je poslanec Čech, mami!“
A tak jsme se oba – syn i matka – sešli jako poslanci v České národní radě. Oba jsme seděli v poslední řadě proti oknům. Ty vpravo – já vlevo.“
Angažmá obou v polistopadové politice bylo přitom logickým vyústěním jejich předchozího života. Heda Čechová nestoupila do tehdejšího Československého rozhlasu brzy po válce a její kultivovaný projev (a v osobním kontaktu jistě i krásná tvář) brzy zaujaly Jana Masaryka. Na stáž v londýnské BBC, kterou ji zprostředkoval, ale už nedošlo. Po únoru 1948 navíc komunisté vyhodili z rozhlasu Hedina otce Jaromíra Šimandla, jenž patři k zakladatelům rozhlasového vysílání u nás.
Následující události líčí Heda Čechová ve své knize: „Třiadvacátého května 1949 jsem měla právě dopolední službu, když si mě můj šéf zavolal do kanceláře a oznámil mi, že se můj otec v Jinonicích zastřelil. Cože? Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit. Můj tatíček, sportovec tělem i duší, vlastenec, který se celou válku staral o pozůstalé po vězních v koncentrácích, vyznamenaný bojovník o rozhlas při květnovém povstání, při němž několikrát málem přišel o život?“
Jaromír Šimandl měl pohřeb v den svých pětačtyřicátých narozenin – 31. května 1949. Brzy poté zatkla tajná policie strýce Hedy Čechové a v souvislosti s procesem Milady Horákové ho nechala odsoudit na doživotí. Ve vězení zemřel.
Nakonec se režim vyrovnal po svém i se samotnou Hedou Čechovou – ta se díky svému působení na televizní obrazovce stala skutečnou ikonou šedesátých let. Muži jí obdivovali, ženy napodobovaly. Ještě naposledy recitovala na Štědrý den devětašedesátého roku verše Jaroslava Seiferta, poté byla z obrazovky za svoje postoje během Pražského jara stažena, záhy z televize vyhozena a dobu normalizace strávila načítáním audioknih pro slepce.
Vladimír Čech sice vystudoval DAMU, ale hereckého angažmá v Praze se nedočkal. O televizi nemluvě, byl přece synem „té“ Hedy Čechové. A tak putoval po regionálních jevištích a listopad 89 ho zastihl v Pardubicích. Tady se postavil do čela dění, takže bylo jen logické, že ho Občanské fórum nominovalo v prvních svobodných volbách do České národní rady.
V parlamentních lavicích strávili dva roky, když se přiblížil termín dalších voleb. „Oba jsme se shodli, že už v poslancování nebudeme pokračovat, protože jsme (naivně!) předpokládali, že tam po nás přijdou opravdoví odborníci, právníci, lékaři, ekonomové, ekologové a další a další, kteří nebudou muset začínat úplně od začátku, ale navážou tam, kde jsme my skončili. No, „trochu“ jsme se zmýlili, „trochu“ jsme to přecenili,“ vzpomíná ve své knize Heda Čechová a přidává hodnocení současné politiky, na němž se v pozdějších letech se synem shodovali. „Leč chybovati lidské jest, že? Ale smutno nám z toho nepochopitelného vývoje událostí bylo velice často. Když člověk něco takového jako práci v prvním porevolučním parlamentu zažije, nemůže to být ani jinak. Ale my jsme přesto všechno zůstali zatvrzelí optimisté.“
Ale všechno zlé je k něčemu dobré. A tak se mohl Vladimír Čech odrazit ke kariéře herce a moderátora, která vyvrcholila jeho angažováním do televizní soutěže Chcete být milionářem. Ta na počátku tisíciletí stanovila dosud nepřekonané rekordy sledovanosti. Spotřeba vody klesala během vysílání o polovinu a televizní rolničku pro nejpopulárnějšího moderátora získal Vladimír Čech dokonce i v době, když už Milionáře neuváděl.
O tom všem vypravuje s intimní obeznámeností Heda Čechová. Nevyhýbá se ani posledním měsícům života svého syna. Ten podlehl zhoubné nemoci v březnu 2013. I v tom je její knižní zpověď ojedinělá.
