Výsledky oscarových nominací už jsou, jak se říká, ložené, ale nedá nám, abychom si aspoň nezamudrovali. Porovnejte svůj pohled s názorem kritičky Terezy Spáčilové, kterou leccos rozčililo a jen něco málo potěšilo. Ucelený pohled na letošní hollywoodské dostihy si pak můžete přečíst ve čtvrtečním Reflexu.
Kdo nominaci nedostal (a měl):
Oscar Isaac: Atypický hudební portrét V nitru Llewyna Davise z dílny bratří Coenů uhranul už obecenstvo na festivalu v Cannes. Fanoušci mu vyčítají, že je málo coenovský a jako film má určitě své mouchy, nicméně charisma a talent Oscara Isaaka nikdo zpochybňovat nemůže. Navíc to jeho jméno!
Tom Hanks a Paul Greengrass: Nejabsurdnější zpráva nominačního dne souvisela s filmem Kapitán Phillips. Paul Greengrass totiž nepostoupil do kategorie věnované režisérům, a stal se tak jediným tvůrcem, u něhož Akademie ignorovala nominaci od respektované cechovní organizace (takzvané Directors Guild Awards). Absence jména Tom Hanks na seznamu nejlepších herců pak vyrazila dech všem bez rozdílu: válka nervů, již rozehrává v typicky greengrassovsky autentickém dramatu, patří k nezapomenutelným zážitkům, což potvrzuje i jeho nominace na Zlatý glóbus.
Fruitvale Station: Příslovečný malý velký film, jenž se zrodil z ryze osobních pohnutek. Ryan Coogler, nadějný fotbalista z „mokré čtvrti“, se do něj pustil za vydatné podpory Foresta Whitakera poté, co jím otřásla zpráva o absurdní smrti Oscara Granta. Mladého černocha brutálně umlátili bílí policisté. Coogler se vydal za pozůstalými, vyslechl svědky a s pokorou sobě vlastní natočil film, který je víc než varovným mementem.
Hans Zimmer, Sean Bobbitt: Kdo viděl 12 let v řetězech, pravděpodobně mu utkvěly dvě věci: podmanivé záběry krajiny, jež je i krajinou hrdinovy duše, a pak hudba, ať už v podobě naléhavé melodie, nebo zneklidňujícího hrdelního zvuku, jenž snad ani nemůže pocházet z našeho světa. Autoři měli být oceněni, leč nebudou.
Robert Redford: Ve snímku Vše je ztraceno se brodí zatopeným podpalubím, leze na rozhoupaný stěžeň, střídavě propadá naději a beznaději, a hlavně nás donutí soustředit se pouze na jeho sísyfovský boj. U publika se Chandorovo „survival drama“ příliš nechytilo, ale výkon a nasazení bezmála osmdesátiletého herce, jediné postavy filmu, poklonu zaslouží.
Rivalové: Snímek nevídané dynamiky s přehledem překračuje rámec sportovního dramatu a patří k nejsilnějším zážitkům uplynulého ruku (ne náhodou zamíchal i pořadím nejlépe hodnocených filmů databáze ČSFD). Šlape lépe než motor formule 1, v níž se prohánějí Daniel Bruhl a Chris Hemsworth (ten mimochodem oscarové nominace oznamoval), a slovu biják vrací jeho původní význam. Pro akademiky přesto jako by neexistoval. Neodpustitelné.
Liberace: Nikdo nepochyboval, že herecký koncert Michaela Douglase v životopisu pianisty a showmana bude po zásluze oceněn. Nestalo se. Že by akademikům vadila značka HBO, jejíž produkce začíná povážlivě konkurovat Hollywoodu?
Kdo nominaci dostal (a neměl):
Špinavý trik: David O’Russell má bezpochyby potenciál, což dokazuje i jeho oscarové snažení z předešlých let. Terapie láskou vynesla sošku Jennifer Lawrenceové, o dva roky starší Fighter zase Christianu Baleovi a Melisse Leo. Osvědčenou hereckou squadru obsadil i do novinky o korupčním skandálu, kterou jako by vysoustružil podle oscarových osnov. Výsledkem je deset nominací za nic, respektive za málo. Snad Akademie do března prohlédne a přeceněný snímek ohodnotí střízlivěji.
… a naprostý úlet: v každém ročníku to Akademii trochu „ujede“, ale řadit po bok opusů, jako je Vlk z Wall Street či 12 let v řetězech, komedii Jackass Presents: Bad Grandpa nebo propadák roku, Osamělého jezdce, to už je svatokrádež.
Kdo má nominaci právem:
Vlk z Wall Street: Jestli si někdo Oscara doopravdy zaslouží, pak je to Martin Scorsese. Akademie to ví už dávno a vytrvale mu ho odpírá (povolila jenom jednou). Režisér, jehož tvorba zraje a styl mládne, si tak příliš naději nedělá, a nám nezbývá než doufat. Minimálně Leonardo DiCaprio by ovšem s prázdnou odejít nemusel: v devětatřiceti letech má na kontě role, za něž by se nemusel stydět ani Laurence Olivier.
Matthew McConaughy: Oscarových je už jeho deset kokainových minut po boku DiCapria ve Vlkovi z Wall Street, ale krev a pot stříkají i z toho, co předvádí ve filmu Klub poslední naděje. Vzácně střízlivém, mimochodem — na to, že se točí kolem umírání na AIDS.
Gravitace: Divácký hit, jenž v loňském roce zachraňoval kinaře, oprávněně okupuje deset nominačních kategorií. Sporná je snad pouze ta herecká: Sandra Bullocková má hezké kalhotky a při natáčení ve „falešném“ vesmíru si jistě vytrpěla své, ale herecky svůj stín nepřekročila.
Nebraska: Filmy o stáří prý nejsou „sexy“, ale ten od Alexandera Paynea představuje výjimku. Příběh důchodce, jenž zarytě věří, že vyhrál v loterii, je zároveň moudrý, dojemný, poetický i vtipný. A kdyby si šla pro cenu June Squibbová, určitě bychom se nenudili.
Judi Denchová: Jedna z nejpravděpodobnějších laureátek. Nejenže Frearsova Philomena stojí a padá s ní, ale táhne jí na osmdesát, leží v nemocnici a naposledy se z Oscara radovala před patnácti lety. Těžko najít vhodnější okamžik.
Chiwetel Ejiofor: Příběh černého Američana uneseného do otroctví mohl skončit jako uslzená patetická freska, to by jej však nesměl vyprávět Steve McQueen. S tváří Chiwetela Ejiofora, Angličana s nigerijskými kořeny, se navíc ani pateticky pracovat nedá. Jestli má za 12 let v řetězech někdo dostat cenu, pak on (a Michael Fassbender).
Roger A. Deakins: Upřímně: nominace za kameru k jednomu z nejpoctivějších filmů tohoto roku, thrilleru Zmizení, je jenom z nouze ctnost, správně by vedle Deakinsova jména měli být zmíněni ještě alespoň Jake Gyllenhaal a Hugh Jackman. Nerada to opakuji, ale kam se hrabe Špinavý trik.
ANKETA
Více k tématu najdete v novém vydání časopisu Reflex, které vychází již ve čtvrtek 23. ledna!
