Vůbec poprvé vyšlo česky kompletní dílo Williama Shakespeara coby jeden svazek. V překladu Martina Hilského, jenž si před pár dny došel na Hrad převzít Státní cenu za překladatelské dílo. Podoba i obsah knihy kopírují vydání Shakespeara z roku 1623, které je považováno za jednu z knih tisíciletí.
William Shakespeare – Dílo
vydala: Academia, 2011
počet stan: 1680
cena: 1650 Kč
Dílo. Až lakonicky znějící název dostala raritní kniha, čítající 1680 stránek. Na ně se vešlo 38 Shakespearových her, jeho čtyři básnické soubory a všechny historické a literární přesahy. Její vydání je pro nejednoho knihomola radostnou událostí.
Vyjmenovávat důvody, proč i dnes číst Shakespeara, je zhola zbytečné – stačí pouhé konstatování faktu, že i 395 let po smrti je nejčtenějším, nejcitovanějším a nejhranějším dramatikem na světě. Pro Martina Hilského, jenž překlady Shakespeara strávil na třicet let, je Dílo srdcovým, a především celoživotním dílem. Kniha vychází ve dvou provedeních: v plátěné vazbě ve stříbrném kartónovém pouzdru a ručně vyrobené kožené vazbě.
„Shakespeare je překladatelský Mount Everest. Byl jsem za půlkou a už jsem nemohl dolů, jediná možnost byla pokračovat. V této fázi vznikl nápad na souborné dílo,“ popisuje Martin Hilský okamžik, jenž vedl k odvážnému rozhodnutí souborné Dílo vydat coby jeden svazek. Každé z miliónu slov Shakespearových her musel prý převrátit desetkrát a najít k němu další varianty. Právě v jazyku ale podle Hilského spočívá hlavní Shakespearovo nadčasové kouzlo.
Těžko předpokládat, že Hilského v Shakespearových překladech kvalitativně někdo z českých překladatelů dohoní, či dokonce předstihne. Nejoblíbenější částí Shakespearova díla jsou pro Hilského již léta Sonety — jen ty samotné překládal více než desetiletí. I soubor 154 sonetů, dvě výpravné a jednu alegorickou báseň (vydané česky úplně poprvé), tvořící základní a naprosto zásadní kameny „básnické řeči lásky“, naleznete uvnitř stříbrné či kožené krabice.
Stejně jako ne až tak notoricky známé divadelní hry, jako Troilus a Kressida, Coriolanus či Titus Andronicus, určené těm, kdo znají Romea a Julii už nazpaměť. Nechybějí samozřejmě ani rejstříky Shakespearových postav a chronologie díla. První české „shakespearovské bibli“ zkrátka není absolutně co vytknout. Tahle kniha nemůže chybět v knihovně žádného vzdělaného poety.
