Glen Hansard [21. 4. 1970—29. 7. 1926]

Glen Hansard [21. 4. 1970—29. 7. 1926] Zdroj: Luciano Viti / Getty Images

Jednou busker, vždycky busker. Glen Hansard platil za člověka, který pomáhá, kde je třeba

JANA KOMÁNKOVÁ

Glen Hansard nevyrůstal v idyle. Narodil se na chudém předměstí Dublinu, jeho rané dětství poznamenalo otcovo pití. Glenův strýc skončil ve vězení, což bylo štěstím v neštěstí; zůstala po něm kytara. A Glenovi někdo dal kazetu s Bobem Dylanem. „Jako by se mi otevřely dveře do úplně nového života. Šel jsem tehdy dost problémovou cestou, začínal trochu kouřit heroin, pil jsem,“ řekl později. 

Dylan byl impulsem, aby se třináctiletý Glen vykašlal na školu a rozhodl se živit hraním na ulici. Jeho učitel mu navrhl, že pokud se mu po roce nezačne dařit, může se do školy vrátit. To se nikdy nestalo: Strýc po propuštění z kriminálu naštěstí nechtěl nástroj zpátky, naopak ho napadlo, že budou hrát spolu, z čehož vyvstaly první koncerty a v roce 1990 Hansard sestavil kapelu The Frames.

Stali se poměrně rychle úspěšnými, v Hansardovi ale trvale zůstal kus buskera a spousta solidarity se znevýhodněnými lidmi. Každé Vánoce hrál znovu na ulici a prostředky předával organizaci podporující osoby bez domova, kterým tiše přispíval i jindy. Vyšší moc ho za jeho úsilí asi odměnila: známá je historka z roku 1993, kdy The Frames zkoušeli v Dublinu, netušíce, že v budově momentálně inkognito zkouší i Bob Dylan. Ten se najednou objevil ve dveřích jejich studia. Hansard jen vyhrkl, že to je, asi jako když se mladý Dylan setkal se svým hrdinou Woodym Guthriem. Následující den kdosi volá do zkušebny. „Ten hlas řekl: ‚Nevím, jak se ti to podařilo, ale udělal jsi na Boba dojem. Chceš přijet do Londýna a hrát s ním?‘ Tak jsme tam jeli a užili si to, kurva, úplně nejvíc,“ vzpomínal Hansard.

The Frames se stali úspěšnou kapelou a desky Fitzcarraldo (1995), Dance the Devil (1999) a Burn the Maps (2004) se těšily velké oblibě. V roce 2001 hrála kapela na festivalu Valašský špalíček a Hansarda okouzlila třináctiletá Markéta Irglová. Záhy spolu začali spolupracovat, a když režisér John Carney oslovil Hansarda, aby si zahrál ve filmu Once, dávalo smysl, aby v něm byla i Irglová. Snímek je proslavil, za písničku Falling Slowly získali Oscara. Tvořili i partnerské duo a jejich spolupráce pokračovala i po rozpadu vztahu: jako duo The Swell Season, pojmenované podle Škvoreckého Prima sezóny, vydali tři alba.

Hansard platil za člověka, který pomáhá, kde je třeba. Když na koncertě The Swell Season spáchal jeden z diváků sebevraždu, zaplatil krizovou psychologickou pomoc svědkům tragédie. Mnozí vzpomínají, že nikdy neprošel na ulici vedle člověka bez domova, aniž se zastavil. Jak napsal Bono: „Někdy si říkám, zda vůbec existoval, ale kdyby ne, tak zas nemůže přestat existovat. Pro mě navždy zůstane všude tam, kde uvidím minci roztočit se v otevřeném futrálu na kytaru. Ať odpočívá v pokoji, který dopřál tolika lidem.“

Právě jsi četl článek jen pro předplatitele a někdo ti ho nasdílel, protože stál za to.

A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.

Články z jiných titulů