Nenápadně skvostná filmová tragédie Hamnet vypráví o tom, jak mohla vzniknout divadelní tragédie Hamlet
Chybějící nominace Łukasze Żala za kameru filmu Hamnetje obrovským opominutím letošních Oscarů.
Żal, který za snímky Ida a Studená válka na Oscary nominovaný byl, v Hamnetovi předvádí řemeslo v nejlepším smyslu slova služebné, a přitom suverénní, stojící pevně na vlastních nohou. Celý dvouhodinový film je prodchnutý vizuálními nápady, jež vytvářejí významové symetrie, kontrasty a juxtapozice prostřednictvím obrazů, které mají zároveň samy o sobě velkou výtvarnou hodnotu. Scény s divadelní povahou (když si na divadlo hrají děti či představení Hamleta) Żal rozzáběrovává výsostně filmově nebo snímá ruční kamerou, výstupy, jimž by slušely filmové prostředky (třeba řešení svatby), podává v divadelní stylizaci. V závislosti na prostředí střídá frontální kompozice s nečekanými úhly a interiérové svícení z renesančních obrazů s bohatými barvami lesní vegetace, s odzbrojující prostotou zachází s plány (Shakespearův příjezd domů), staví na leitmotivu rámování obrazu dveřmi... Nebo to, jak zcela odlišně pojme diptych porodů! Żal je nezpochybnitelným spoluautorem Hamneta, protože je spolutvůrcem jeho bohatých významů.
Režisérka Chloé Zhao se spoluscenáristkou Maggie O’Farrellovou v Hamnetovi vyprávějí svou verzi vzniku tragédie Hamlet. Hned v úvodu vysvětlují, že obě jména byla v alžbětinské Anglii zaměnitelná. Jsme svědky opojného seznámení mladého učitele Williama Shakespeara se svobodomyslnou Agnes, po němž brzy následuje svatba, protože je na cestě dcera Susanna. Později se páru dramaticky narodí ještě dvojčata Hamnet a Judith. Shakespeare se stává úspěšným divadelním autorem, ale práce ho často odvádí do Londýna. Při jedné z jeho absencí rodinu stihne tragédie, která vede k odcizení manželů. Každý z nich se s ní vyrovnává jinak; William tvorbou…
Čím dál populárnější Paul Mescal je výborný jako Shakespeare; zazáří hlavně ve finále. Nezklame spolehlivá Emily Watsonová coby jeho matka Mary a velkou naději přinášejí představitelé dětských rolí, Jacobi Jupe, Olivia Lynesová a Bodhi Rae Breathnachová. Herecky je však korunním klenotem filmu Jessie Buckleyová (prorazila rolí manželky hasiče v minisérii Černobyl, za Temnou dceru byla nominovaná na Oscara a její aktuální nominace je pro Hamneta jednou z osmi). Její Agnes spojuje laskavý vnějšek s divokou potřebou nezávislosti. Ve scénách v přírodě umí být až bukolická, o to drtivější je pak její zármutek; při druhém porodu nebo ve zmiňovaném finále pak Buckleyová svou tváří koná zázraky.
Finále spočívá v premiéře Hamleta v divadle Globe. Když si filmy „berou do pusy“ kanonické umělecké dílo, mnohdy jde o snahu pomoct si prověřeným kumštem k dojmu závažnosti a relevance. Hamlet je nicméně Hamnetovou integrální součástí. Cílem snímku není (jen) historická rekonstrukce vzniku hry, i když časové zasazení i reálie sedí. Shakespearův kus však slouží hlavně k odvyprávění ústředního motivu, jímž je role umění v životě; toho, jak nám tvorba i vnímání umění usnadňují čtení světa, jak nám umožňují komunikovat jeden s druhým i k sobě samým, jak nám pomáhají žít, někdy doslova přežít. Postava Hamleta tak pro Williama a Agnes představuje cestu ke smíření jak s rodinnou tragédií, tak spolu navzájem. Sekvenci, která je svátkem kinematografie, uvede Żal tím, že nechá na divadle ožít les, Agnesino domovské prostředí, a zakončí ji to nejzákladnější lidské gesto, které tu představuje spojení, odevzdání i přijetí ve významech od fyzického po transcendentní.
Moderní divadlo umožňuje modernímu člověku nazírat moderní svět. Hamnet ukazuje divadlo v jeho nejpůvodnější podobě, které rozumí i dítě – zpřítomnění pomocí nápodoby. Chloé Zhao pak vypráví filmovými prostředky, které pochopí i nejlaičtější divák. Se svým žánrově zcela odlišným snímkem Země nomádů se stala teprve druhou držitelkou Oscara za režii. Zaslouží si stát se první ženou, která má tyhle Oscary dva.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
