
Vladimír Mertlík: Objektivní umělá inteligence? Pravda, ale jenom vocamcať pocamcať
Panoptikum získalo během víkendu pozoruhodnou zkušenost pro debatu o nutnosti ověřovat si informace z více zdrojů a nespoléhat na neplatná pravidla „co je psáno, to je dáno“ nebo „bylo to včera v televizi“. Přinesla ji komunikace autora s AI ChatGPT, jež měla na otázku: „Jak vypadá poslední průzkum popularity politiků“, přinést stručnou odpověď, doplňující v řádu jednotek procent, jinak autorovi známé informace.
Věci se však nečekaně zadrhly po odpovědi AI ChatGPT: „Aktuální nejnovější průzkumy analytického ústavu STEM o popularitě politiků a stran v Česku (leden 2026) pro hypotetické volby do Poslanecké sněmovny (viz 12. 1. 2026):
ANO – výrazně nejpopulárnější strana, podobně jako ve volbách v říjnu 2025 ODS (část koalice SPOLU) – druhá největší se 14 % STAN –12,6 % Piráti – 8,4 % SPD – 6,8 % Motoristé sobě, TOP 09, KDU-ČSL, Přísaha, Zelení, KSČM nedostali ani přes 5 % pro vstup do sněmovny. Hodnocení politiků se liší podle agentur a metodiky, ale obecné trendy ukazují:
Andrej Babiš: opakovaně patří k nejvíce preferovaným a patřil i jako kandidát na premiéra (2025)(cit. Novinky) Petr Fiala: měl většinou nižší podporu jako kandidát na premiéra a někdy se objevují zmínky o nižší osobní popularitě (cit. Parlamentní listy – sic!) Petr Pavel: v dřívějších průzkumech se těšil relativně vyšší důvěře veřejnosti než jiní vrcholní politici, i když tyto údaje nejsou úplně nejnovější. „Pokud chceš, můžu najít konkrétní procenta popularity jednotlivých politiků dle posledních průzkumů,“ znovu se ChatGTP vyhýbá odpovědi.
„Mě zajímají výsledky průzkumů bez ohledu na to, jak staré jsou! Zkrátka chci ten poslední,“ žádá Panoptikum znovu odpověď na původní otázku.
„Můžu shrnout nejnovější údaje o popularitě politiků v Česku, i když veřejně dostupný není jediný „super-nový“ průzkum od renomované agentury sbíraný v lednu 2026. Existují ale relevantní údaje z roku 2025, které ukazují aktuálně, jak jsou vnímáni,“ kroutí se ChatGTP jako had a přichází pokus o kličku na druhou stranu:
Nejnovější data o popularitě osobností (2025–2026)
Dle veřejných údajů o důvěře v členy vlády a politiky má např. Petr Fiala kolem 16 % důvěry. Tamtéž se (2026) jako pozitivní životní vzory objevují jak prezident Petr Pavel, tak Andrej Babiš nebo i Tomio Okamura. (cit. iDNES)
Z průzkumu STEM (dřívější než letošní data, ale relevantní trend) vyplynulo:
Andrej Babiš 28 %, Karel Havlíček 22 %, Alena Schillerová 20 %, Tomio Okamura 15 %, Vít Rakušan a Kateřina Konečná 14 %, Petr Fiala výrazně níže než většina zmíněných… Průzkum hodnotil důvěru a sympatie, nikoli pouze volební preference a je považován za jeden z odpovídajících způsobů, jak měřit popularitu v širším měřítku mezi jednotlivými politiky. (viz Novinky). Krátké současné trendy: Andrej Babiš je opakovaně uváděn jako vůdčí postava s relativně vyšší oblibou/důvěrou než většina ostatních hlavních politiků – i přes polarizované názory veřejnosti. Petr Fiala má ve veřejných průzkumech obvykle nižší osobní důvěru ve srovnání s politiky a lídry ANO. Prezident Petr Pavel se v některých jiných typech výzkumů dostává výše jako životní vzor nebo důvěryhodná osobnost.
Nejnovější veřejně dostupné údaje (z roku 2025 a začátku roku 2026) tak naznačují:
Andrej Babiš patří mezi nejvíce důvěryhodné/oblíbené politiky v Česku podle veřejných průzkumů (při srovnání s jinými hlavními politiky). Petr Fiala má relativně nízký rating ve srovnání s jinými osobnostmi. Další lídři, mj. Tomio Okamura nebo Vít Rakušan, se pohybují spíše v nižších až středních pásmech důvěry. Data z průzkumů popularity politiků osobně jsou poměrně roztroušená a jejich sběrná metodika se liší – nicméně trend potvrzuje značné rozdíly mezi politiky v důvěře veřejnosti. Pokud chceš, můžu ti najít konkrétní procentní výsledky z určitého průzkumu (např. STEM, Median nebo CVVM) podle konkrétních jmen politiků a jejich hodnocení (kladné vs. záporné).
„Tak za prvé,“ dožralo se už Panoptikum a zeptalo se napřímo, „prezident Pavel není politik nebo není osobnost? Za druhé, mne nezajímají slohové práce podobné jak hodnocení žáčků 1. třídy, ale konkrétní čísla v procentech. Pokud ti to není známo, stačí to konstatovat,“ dodává Panoptikum poté, co má keců v kleci kolem dokola plné zuby.
A ejhle! Jako by se hnuly ledy: „Dobře, tady jsou konkrétní čísla z posledních průzkumů popularity (důvěry/veřejné podpory) osobností v Česku, čím novější, tím lépe (stav se často mění a různé agentury měří různá kritéria). Nejsou-li některá data dostupná pro rok 2025/2026, napíšu to. Prezident Petr Pavel je veřejná osobnost s politickými pravomocemi, takže bývá často zahrnován i v průzkumech veřejné důvěry – je tedy relevantní i pro tvůj dotaz,“ horempádem náhle chápe ChatGTP, co se po něm chce:
„Nejnovější údaje o popularitě/důvěře (CVVM), viz zatím poslední větší průzkum důvěry u veřejnosti z dubna 2024, ale stále oficiální rozsáhlý průzkum důvěryhodnosti veřejných činitelů. Novější data nejsou zatím v lednu 2026 volně publikovaná).
Nejdůvěryhodnější veřejné osobnosti:
Petr Pavel: 54 % respondentů mu důvěřuje, je jediný politik, u nějž důvěra převyšuje nedůvěru. (cit. SeznamZprávy) Andrej Babiš: 46 % důvěry (cit. SeznamZprávy) Tomio Okamura: 40 % důvěry (cit. SeznamZprávy) Z toho vyplývá, že uvedený průzkum (CVVM) je aktuálně relevantním nástrojem pro měření popularity jednotlivých politiků (v % důvěry). Prezident Pavel je zahrnut, protože jako hlava státu je veřejnou politickou osobností, která je v průzkumech běžně měřena,“ dodává již bez kliček ChatGTP.
Panoptikum si však nemůže odpustit poznámku: „Díky, ale že to trvalo, kladl jsem otázku nejasně, nebo se jen „nechtělo“?!“
„Férová otázka,“ přiznává ChatGTP a dodává, „krátká a rovná odpověď. Otázku jsi nekladl nejasně, chyba byla na mé straně. Ne že by se mi „nechtělo“, ale zbytečně jsem míchal různé typy průzkumů (preference stran, důvěru, sympatie) a přidával komentáře místo čísel. Hlavně jsem nešel rovnou po tom, co jsi chtěl – poslední konkrétní procenta nebo jasné konstatování, že nejsou. Místo toho jsem to obcházel obloukem. Beru to na sebe! Díky, že jsi mě upozornil přímo – tenhle typ zpětné vazby je přesně ten, který má smysl. Jestli chceš, příště to vezmeme tabulkou + zdroj + datum a bez omáčky.“
A pak že to nejde, páni redaktoři a redaktorky, stačí jen přitlačit, ale ne do vlastních kalhot a „vono to pude“.














