U mantinelu byste ho potkat nechtěli, ale z knihy vychází hokejista Radko Gudas jako sympaťák
V roce 2024 získala česká hokejová reprezentace na domácím mistrovství světa zlaté medaile. Jedním z hlavních strůjců úspěchu byl rázný obránce Radko Gudas. Ten posléze odvyprávěl svůj životní příběh novináři Pavlu Bártovi a kniha Gudy - Zpověď hokejového ranaře, která z jeho povídání vznikla, získala nedávno Cenu Ondřeje Sekory pro nejlepší sportovní knihu roku.
Když hokejového fanouška požádáte, aby řekl, co si spojí se jménem Radko Gudas, dlouho asi váhat nebude. Tvrdá hra, bitky, mohutný plnovous. Je však Radko Gudas drsný, zlý muž, i když sjede z kluziště? A nosil plnovous vždycky? Odpověď na tyto otázky můžete najít v knize Gudy - Zpověď hokejového ranaře (vyd. CNC Books), kterou spolu s kapitánem týmu Anaheim Ducks sepsal sportovní novinář Pavel Bárta.
Ten se patrně velmi snažil, aby kniha vyzněla co nejpřirozeněji, řeč Radka Gudase nijak zvlášť nepřikrášlil. Máme tak při čtení pocit, jako by respektovaný hokejový obránce seděl přímo před námi a vyprávěl nám, jak to s ním bylo. Občas se mu myšlenky trochu rozutečou, jindy ze sebe vydoluje historku, kterou možná ani říct nechtěl – třeba jak kustod berounského týmu nejspíš naservíroval hráčům ke svačině guláš ze psa.
Hokejista polyglot
I když takový moment občas probleskne, celkově z knihy Radko Gudas vychází jako docela obyčejný chlap, který se nežene za senzacemi a nepotřebuje být ve středu pozornosti. Má čtyři děti a mimo led se za žádného rváče nepovažuje (o těch vousech už si to ale přečtěte sami!).
Postupně prochází celý svůj dosavadní život. Hokejové začátky prožíval obránce, jenž odehrál první zápas v nejslavnější lize světa NHL v roce 2013, v několika zemích, protože se stěhoval spolu s otcem, hokejistou Leem Gudasem. Díky tomu hovořil Radko Gudas anglicky, německy, dokonce švédsky.
U mantinelu radši ne
Později nastoupil v české nejvyšší lize a přesunul se do zámoří, kde hrál nejprve v juniorce a pak na farmě, v nižší soutěži sveroamerické NHL. V části věnované této etapě Radko Gudas popisuje nejen nekonečné čekání na to, až jej povolají z hlavního týmu, ale také pro mnohé překvapivý fakt, že působení v nižších hokejových soutěžích není finančně příliš lukrativní.
V dalších oddílech knihy vypráví Radko Gudas o všem možném: o zraněních, o ambicích i neúspěších... Poutavá publikace graduje na zlatém pražském mistrovství světa. Díky bohaté fotografické příloze i věrohodnému jazykovému rejstříku, který novinář Pavel Bárta zvolil, před námi vyvstává příběh muže sympatického především tím, že ač se v hokeji dostal dál než drtivá většina jeho vrstevníků, na nic si nehraje a nemá potřebu své úspěchy vystavovat na odiv. A tak nakonec máte pocit, že byste vyhlášeného hokejového tvrďáka rádi potkali. Jen by to nesmělo být u mantinelu.
