Český klub rváčů? Královna racků! Vítěz LCKK napsal mimořádný příběh o zdrcující klanové válce
Včera vpodvečer bylo za jiskřivé, místy třeskutě vtipné, jindy až příliš bujaré moderace Daniela Krejčíka slavnostně vyhlášeno vítězné dílo jubilejního 30. ročníku Literární ceny Knižního klubu. Osmadvacetiletý brněnský lingvista s pseudonymem Filip Roháč zaujal porotu svým obsáhlým románem Královna racků, čerpajícím z té nejlepší tradice fantasy a young adult. Kniha vychází právě dnes a její akční scény vám budou evokovat Klub rváčů, Mechanický pomeranč, ale třeba i Hunger Games.
Propracovaný fikční svět, ozvláštněný množstvím detailů místopisného, kulturního i jazykového rázu, a barvité líčení atraktivního příběhu o klanové válce zuřící ve fiktivním východoevropském městě Ganza. Především tyto rysy vítězné Královny racků vyzdvihuje recenzent Reflexu Petr Nagy ve svém pochvalném textu, který si za týden přečtete v Reflexu č. 38/2025.
Příběh plný zlomenin a monoklů
Román Královna racků podmanivě popisuje syrovou realitu, která se skrývá v zákoutích městských čtvrtí, kde žijí lidé na pomezí světa legálního a ilegálního. Filip Roháč nás vede do města Ganza, do srdce racčího okrsku, za násilnými střety pouličních gangů o moc, peníze, samotné přežití i pouhou smysluplnost existence. Jeho postavy nejsou černobílé, jejich životy jsou plné rozporů, slepých uliček, ale i záblesků naděje – taky chtějí milovat, najít přátelství nebo místo, kam člověk zapadne a kam bude navěky patřit.
"V kontextu současné tuzemské literatury se nabízí srovnání s loňskou prvotinou Kristiny Hamplové Lover/Fighter, nominovanou na Cenu literární kritiky i prozaickou Magnesii Literu, která čtenářům připravila obdobně adrenalinový a nevšední zážitek," srovnává recenzent Reflexu Petr Nagy Roháčův v pořadí třetí, avšak první publikovaný román. "Kristina Hamplová však nenabízí natolik propracovaný fikční svět ani ucelený příběh jako (rozsahem dvojnásobná) Královna racků, vystavěná sice na jednoduchém půdorysu – většina děje se odehrává uvnitř města rozděleného na území několika znepřátelených gangů –, ale ozvláštněná množstvím detailů místopisného, kulturního i jazykového rázu."
Příběh plný zlomenin a monoklů rezonuje s problematikou komunity, identity a moci, a vypráví o nočních bitkách a rodinných vazbách. To, že se rukopis prosadil v konkurenci téměř osmdesáti dalších, svědčí o jeho výjimečné kvalitě a naléhavosti tématu, kterého se dotýká.
Kvalita zůstává, svěží vítr přichází: v grafice
Literární cena Knižního klubu představuje v českém kontextu ojedinělý projekt, který od samého začátku umožňuje nejen vydání knihy, ale také finanční podporu pro začínající autory (100 000 korun pro vítěze či vítězku), což je v době strukturálně podfinancované kultury mimořádně důležité. V porotě složené z literárních profesionálů, kritiků a spisovatelů v čele s předsedkyní Janou Šrámkovou se odráží názory poučené veřejnosti na to, co je dnes v české literatuře relevantní a co může změnit současný literární diskurs.
Třicátý ročník LCKK je spojen také s představením nové vizuální identity, která sjednocuje vizuální styl ceny a posílí její prestiž v kulturním prostoru. Autorkou rebrandingu je renomovaná grafička a knižní designérka Nikola Janíčková (Take Take Take), mimo jiné designérka výtečných obálek nejdiskutovanějších knih současných českých prozaiků, shodou okolností i próz dvou porotců Literární ceny Knižního klubu, totiž novely Flora Jonáše Zbořila a titulů Praskliny a Těla Kláry Vlasákové. Nikola Janíčková pro vítězné tituly LCKK vytvořila nové moderní logo, barevné palety nebo grafiku.
