Fascinující fosilie? Ne, to jen božský Iggy Pop na Colours obnažil tělo a volal Fuckinʼ thank you!
Letošní Colours of Ostrava, už dvaadvacátý ročník obřího červencového festivalu, nebyl minimálně svou hudební složkou vlastně nic extra, ale zaplaťbůh, že byl. Počasí navýsost dobré, atmosféra tradičně barevná a láskyplná, objímačky, setkávačky, poznávačky hudebních novinek. I stařinek. Užili jsme si totiž i my starší a pokročilí. Kde se vzali, tu se vzali, ze sedmdesátek se vynořili headlineři dvou úvodních festivalových večerů, Sting a Iggy Pop.
„Leave me in the coffee shop, we can dance like Iggy Pop,“ zpívá Anthony Kiedis z Red Hot Chili Peppers v jednom z jejich největších hitů… z roku 1995. Sakra, jak teď, po třiceti letech, vlastně bude Iggy tančit, říkali jsme si minulý pátek, než nesmrtelná teta v mužském provedení vstoupila na hlavní pódium Colours of Ostrava. Nepíšu vlítla ani vběhla: vynálezce stage divingu, který se už od konce šedesátek divoce vrhal do publika a nechal se jím unášet, je stár a nemocen. Heršvec, je mu osmasedmdesát, má skoliózu a jednu nohu o pět čísel kratší, má na pomalou chůzi nárok. Ale to neznamená, že se nezkusí kroutit, poposkočit, popoběhnout a že si při roztleskávání publika výbojně nevrazí mikrofon hezky za pas gatí. Přičemž mi jeho silueta z profilu připomene aktuální výstavku „trofejí“ Filipa Kurky v pražské DSC Gallery.
Když Iggy Pop v půli hodinového vystoupení před kotlem rockových veteránů ulehl na podlahu, málem z ní už nevstal. Jeho tělo, ikonicky od pasu nahoru obnažené, už není samý sval jak exponát z kontroverzní výstavy Bodies; je vrásčité, povislé, zauzlované, jak to u starých lidí bývá. Ale pořád to tam je, ten Amík je stále „syrová síla“, když zpívá Raw Power a po každém potlesku z publika s úsměvem řve svoje Fuckinʼ thank you! Pořád má Lust for Life – i když nezahrál moji nejoblíbenější, baladu Candy.
„Já si nedávno uvědomil svoji smrtelnost a už dělám jen to, co mě baví a co dělat chci,“ sdělil Iggy v backstagi dlouholetému spolupracovníkovi Reflexu, fotografovi Romanu Černému alias Blackovi, který ho žádal o zapózování. „A ty už jsi mě tu navíc před pár lety fotil, takže soráč, ale žádné fotky, žádné autogramy, všechnu energii dám do hraní a nazdar.“
A stalo se. Jasně, nebyla to taková špica jako o den dříve Sting (jen o pět let mladší, ale tělo holt pozná, kdo jede jógu a kdo jel v drogách) se Shaggym na jednom pódiu… Ale Iggy, I (still) Wanna Be Your Dog!
