Kronika druhé světové války: Pozoruhodná kniha detailně sleduje nejkrvavější konflikt v dějinách
Sdělovací prostředky se letošnímu, 80. výročí konce druhé světové války náležitě věnují, přestože logicky víc pozornosti přitahuje již déle než tři a čtvrt roku zuřící válka na Ukrajině, která se odehrává pouhých několik set kilometrů východně od nás. Můžeme jen v skrytu duše doufat, že nepřeroste v třetí světovou válku, jež by znamenala – v tom se ruský prezident Vladimir Putin opravdu nemýlí – konec lidské civilizace.
Pražské nakladatelství Vyšehrad správně předpokládalo, že kulatému výročí konce druhé světové války naše i světová média věnují značnou pozornost, a proto při této příležitosti vydalo KRONIKU DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY. Její autor, historik Jan Adamec (* 1978), vystudoval historii a politologii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a historii na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Dějinami Maďarska (kromě historie Sovětského svazu a dějin studené války) se také zabývá. Vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky, s jeho články se čtenáři setkávali mj. v denících Lidové noviny a Právo. V roce 2022 obdržel na veletrhu Svět knihy Cenu Miroslava Ivanova v kategorii Světové dějiny a Cenu Rudolfa Medka pro badatele věnující se dějinám střední a východní Evropy.
Zúročené vědomosti
Autor a úspěšný popularizátor sleduje události spjaté s druhou světovou válkou doslova měsíc po měsíci. Jeho akční záběr je přitom značně široký. Nemapuje konflikt až od září 1939, kdy druhá světová válka vypukla, ale již od roku 1937, kdy v červenci císařské Japonsko útokem na vnitřními rozpory zmítanou Čínu rozpoutalo jeden z nejbrutálněji vedených střetů v historii, jenž si na straně tehdy nejlidnatější země světa vyžádal mnohamiliónové oběti.
Adamec sleduje události na všech frontách a do jeho hledáčku se dostaly i neutrální země, jako například Švédsko a Švýcarsko, a dokonce i státy Latinské Ameriky, do válečného běsnění až na výjimky spíše bezprostředně nezapojené.
Mnohostranný pohled
Adamcova kronika by si určitě zasloužila výrazně bohatší fotografický doprovod. Nicméně šíří pohledu, jenž si všímá takových faktorů, jako je válečná propaganda na obou znesvářených stranách, zapojení žen, technické objevy, které sehrály klíčovou úlohu, váleční vůdci a umění diplomacie při uzavírání spojenectví zemí, u nichž by to před válkou těžko někdo předpokládal (vizte Churchillova Británie a Stalinův Sovětský svaz), představuje velice přínosný příspěvek k tak důležitému jubileu. Za to si autor zaslouží uznání.
