Devět kruhů Dantova pekla: Jakub Szántó představuje Gazu a její příběh ve své čtvrté knize
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Skutečnost nebyla hodně dlouho tak vzdálena přání amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, že „svět musí být učiněn bezpečným pro demokracii“. Brutální a ve svých důsledcích krajně nebezpečnou ruskou agresi proti svrchované Ukrajině 24. února 2022 doplnil 7. října 2023 mimořádně barbarsky vedený útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael.
Tento odporný teroristický čin si podle izraelského ministerstva zdravotnictví vyžádal 994 mrtvých civilistů, 251 zajatých a podle OSN 7894 raněných. Izraelské obranné síly (Cahal) a policie navíc napočítaly 844 usmrcených vojáků, 69 policistů a deset příslušníků kontrarozvědky Šin bet. Podle OSN k 8. dubnu 2025 zahynulo v Pásmu Gazy 50 810 Palestinců a 115 688 utrpělo zranění. (Tyto údaje ovšem vycházejí ze zpráv palestinského ministerstva zdravotnictví, jež ovládá Hamás.)
Silná, skvěle napsaná reportážní kniha
Pražské nakladatelství Argo vydalo více než třísetstránkovou reportážní knihu Jakuba Szántóa MEZI MLÝNSKÝMI KAMENYs podtitulem Gaza a její příběh a s vynikající, velmi osobní, závažnou, a přitom odlehčenou předmluvou česko-arabsko-izraelského muzikanta, herce a influencera Jordana Haje. Čtivá publikace je svědectvím o dosud nejvražednějším a zároveň i nejbrutálněji vedeném z četných arabsko-izraelských konfliktů. V Pásmu Gazy, území o rozloze menší než Praha, na němž se tísnilo dva a čtvrt miliónu obyvatel, se otevřelo vpravdě devět kruhů Dantova pekla.
Jak hned v první kapitole knihy, která zároveň ukazuje, jak se mohou oficiální údaje o mrtvých i zraněných lišit, píše sám autor: "Ráno 7. října 2023 se otevřely brány pekel. Bezmála čtyři tisíce palestinských teroristů a v závěsu za nimi zhruba tři tisíce civilistů prorazily na šedesáti místech sofistikovanou pohraniční bariéru pořízenou za miliardy šekelů a vydaly se z Gazy na izraelské území. Co se v následujících hodinách událo na malých vojenských základnách plných odvedených žen a mužů, v domech pohraničních kibuců a mošavů a v ulicích přilehlých měst, se posléze zapsalo jako největší protižidovský pogrom od šoa. Brutálnímu týrání, vraždění a znásilňování dětí, žen i mužů podlehlo jedenáct set devadesát obětí. Další skoro čtyři tisíce Izraelců utrpěly zranění, islamisté do Gazy odvlekli dvě stě padesát jednoho člověka jako rukojmí. Až do té doby byly přitom od vyhlášení Státu Izrael v květnu 1948 na seznamu izraelských obětí teroru tři a půl tisíce lidí."
Snaha o objektivitu
Ostřílený televizní reportér Szántó se zdaleka neomezuje pouze na dějiny, ale svůj text navíc umocňuje působivými příběhy. Má pro to všechny nezbytné odborné předpoklady, a teď nemluvíme o jeho doktorátu z historie. Jako televizní reportér pracuje už od roku 1999, z toho bezmála dvě dekády ve veřejnoprávní České televizi. Mezi lety 2013 až 2018 působil jako její první stálý zpravodaj na Blízkém východě, jenž se stal epicentrem jeho zájmu. Jeho činnost nezůstala bez povšimnutí. Je laureátem Novinářské ceny 2014 za zpravodajství z majdanské revoluce na těžce zkoušené Ukrajině a od roku 2017 rovněž nejprestižnější novinářské Peroutkovy ceny.
Literární prvotina a rovnou bestseller Za oponou války, již v roce 2018 vydalo také Argo, popisující zkušenosti z převratů, revolucí a válek, mu v následujícím roce vynesla cenu čtenářů Magnesia Litera. Rok poté se na knižních pultech objevila jeho další, neméně úspěšná kniha Z Izrastiny s láskou a o tři roky později se spolu s reportéry České televize podílel na zpracování prvního roku rozsáhlého konfliktu na Ukrajině, největšího a nejkrvavějšího v Evropě od druhé světové války, v unikátním díle Putinova válka.
Jakub Szántó je také mimořádně aktivní na sociálních sítích jako vytrvalý edukátor a opinion leader v oblastech svého zájmu. Ve své nové publikaci tento zručný stylista opustil twitterovou zkratku a snaží se o maximální objektivitu. To je sympatické; vzhledem k zvěrstvům napáchaným Hamásem i na bezbranných dětech je věru těžké zůstat nestranný. To činí jeho svědectví nanejvýš cenným. Když vypravuje příběhy, snaží se situaci nahlédnout prizmatem obyvatel Gazy, Izraele i Západního břehu. Volí pro takový případ lidi, které dobře zná; jak sám píše, třeba protagonisté z první kapitoly "jsou dětmi mých nejbližších přátel. Jde o příběhy lidí, jež znám buď od kolébky, od dětství, nebo od puberty." Jím předložený obraz stavu věcí je podložen hlubokou znalostí regionu.
Doufejme, že se dočkáme více tak kvalitně zpracovaných titulů na ožehavé téma, které stěží nechá vnímavého pozorovatele dění v současném, rozbouřeném světě lhostejným.
