Českého lva zalily Vlny, ale o vládu jednoho titulu nešlo. Ceremoniál byl svižný, ale poněkud nevzrušivý
Kruh filmového roku 2024 se uzavřel. Vlny, které pobraly šest Českých lvů včetně tří nejhlavnějších, měly světovou premiéru na festivalu v Karlových Varech. Jeho prezident Jiří Bartoška se nyní na pódiu Rudolfina, kde se Lvi udíleli, opět setkal s producentkou Vln Monikou Kristl, když přebírala sošku za nejlepší snímek. Vlny dále vyhrály v kategoriích scénář a režie (obě Jiří Mádl), herci ve vedlejších rolích (Táňa Pauhofová a Stanislav Majer) a zvuk (Viktor Ekrt).
S hlavním konkurentem, expresivní Amerikánkou Viktora Tauše, měl retrovelkofilm Vlny v rámci nominací téměř plichtu. Amerikánka nakonec získala tři trofeje ve výtvarných kategoriích: za kostýmy a scénografii Jana Kadlece a kameru Martina Douby. Doubova vizualita, fungující v dokonalé spolupráci s tou Kadlecovou, si Lva samozřejmě zaslouží, favoritem byl nicméně Martin Žiaran právě s Vlnami: vedle citlivé evokace dobové barevnosti v nich dokázal „natočit“ srpnovou invazi roku 1968 bez jediného kusu těžké techniky, a to díky složité práci s archivními záběry. Je to pech, když mají nominovaní stejné křestní jméno, Žiaranovi se při vyhlašování vítěze asi na zlomek vteřiny zastavilo srdce.
Amerikánka ve Varech neběžela, jde však o natolik výrazný a suverénní počin, že ho akademici rozhodující o Českých lvech nemohli ignorovat. Na festivalu byly loni nicméně uvedeny i nízkorozpočtové filmy Mord a Od marca do mája, které by jinak pro udílející těleso zůstaly hluboko pod radarem. Teď nehodnotíme jejich kvality, nýbrž princip, kdy jim akademici nasypali nominace (Mordu dokonce absurdních deset), protože tituly znali aspoň z festivalového programu. Zároveň zůstaly výrazně opomenuty jiné vynikající filmy, které ve Varech nešly: zejména Manželé Stodolovi nebo Rok vdovy.
Udílení se tentokrát obešlo bez kontroverzí, šoků a připravených i spontánních překvapení. Bylo solidní a svižné, ale nebýt nakažlivě radostných projevů oceněných hereček (zejména Zuzana Zlatohlávková za Dobré ráno, Brno! II) i poněkud nudné. Moderátor Kovy rozhodně mohl být energičtější, vtipnější a pohotovější: až příliš často jen četl z poznámek a na dlouhé minuty mizel z pódia. Daleko lepší výkon podal jeho kolega z YouTube Jan Špaček při nedávném předávání Cen české filmové kritiky. Oba ceremoniály přitom stály na zvýraznění opomíjených filmových profesích jako jsou castingoví režiséři, ostřiči, gripáci atd., což je shoda poměrně zvláštní.
Výsledky Českého lva se jinak s rozhodnutím kritiků prolnuly tak akorát: oproti akademikům novináři vyzdvihli Amerikánku, shoda naopak nastala v hereckých kategoriích, kdy na obou večerech vyhráli Pavla Beretová (Rok vdovy) a Oldřich Kaiser (Zahradníkův rok).
Statutárně se hlavní novinkou letošního ročníku Českého lva stalo rozdělení hereckých kategorií na filmové a seriálové, což zapříčinil nečekaný loňský triumf série Volha. Nově vzniklé seriálové kategorie si tak půl napůl rozebrala díla Dobré ráno, Brno! II (vedle Zuzany Zlatohlávkové zvítězila i Simona Lewandowska) a Metoda Markovič: Hojer (Petr Lněnička a Petr Uhlík). Naopak pokračuje chvályhodný a logický trend mísení formátů v technických kategoriích. Například v sekci střih byly nominovány celovečeráky, seriál i dokument. Vyhrál Alexander Kashcheev za dokument Ještě nejsem, kým chci být, v němž „sestříhal“ tisíce fotografií Libuše Jarcovjákové; zaslouženou nominaci měl i za zvuk, spolu s Michaelou Patríkovou.
Do slavnostního večera také nemohla neprosáknout politika, ale ve srovnání s ročníkem 2022, věnovaným Ukrajině, šlo o stopové množství. Táňa Pauhofová, oceněná za vedlejší roli ve Vlnách, svého Lva věnovala slovenským novinářům, Stanislav Majer, vítěz v téže kategorii a tomtéž filmu, zase zabrojil proti ruským vojenským intervencím, udílející Marek Eben se pokusil o vtip na Trumpova celní extempore...
Stejně jako loni všechny oceněné hned po odchodu z pódia i letos nasnímala dvorní fotografka Reflexu Nguyen Phuong Thao. Portréty vzniklé v extrémně omezených časových podmínkách uvidíte v tištěném Reflexu, který vyjde 13. března.
