Literární debutant Daniel Krásný strávil v hokejové brance dvacet let

Literární debutant Daniel Krásný strávil v hokejové brance dvacet let Zdroj: Archiv vnimatkrasu.cz

Bez dechu z marketingového zápolení v České Kanadě nebudete. I tak to s knihou exhokejisty Krásného zkuste

Letošní tuzemské prozaické produkci zatím dominují debuty; knihy Miroslava Hlauča (Letnice) a Doroty Ambrožové (Poslední léto) jsou tím nejlepším, co v roce 2024 dosud vyšlo. Jeden pozoruhodný debut se nedávno objevil i v ranku žánrové literatury. Ačkoli je třeba jedním dechem dodat, že z hlediska žánrů visí nad knihou několik otazníků. A co teprve když se nadechneme podruhé…

Ten román napsal bývalý hokejový brankář Daniel Krásný, vydalo jej Argo a nese název Druhý dech. Podle blurbu od spisovatele a publicisty Jaroslava Konáše nabudeme dojmu, že půjde o literární horor. Jenže první desítky stran nenabízejí žádná lákadla typická pro tento žánr.

Adolf a Švejk v rejži

Sledujeme na nich dva blízké přátele, kteří v posledním roce zažili krušné časy. Adolf Majer pracuje jako kreativní ředitel v reklamní agentuře Craven. V práci býval machr, ale poté, co jej opustila manželka, instagramová celebrita Johana, která našla zalíbení ve svém trenérovi, paběrkuje. A veze se s ním celá agentura, kterou řídí Adolfův přítel přezdívaný Švejk. Ten přišel při dopravní nehodě o partnera, a přestože se tváří, že je v pohodě, ve skutečnosti se s téměř rok starou událostí vyrovnává jen těžko.

Z letargie má dva muže vytrhnout výjezd do České Kanady, kam je jejich agentura pozvaná na poněkud tajemný konkurz. Přiberou ještě mladou grafičku Julii a můžou vyrazit na čtyři dny do hotelu Hejmon.

Když brankář a markéťák píše

Teprve tam začne Daniel Krásný výrazněji pracovat s napětím. Do spletitého příběhu zasahuje historie místa i podivínský majitel hotelu. Ačkoli větší napětí zprvu vyvolává zakázka, o kterou Adolf se Švejkem a Julií soutěží spolu s dalšími marketéry. Postupně se odhalují pohnuté vztahy mezi nimi a rovněž důvod, proč se vlastně všichni sešli v srdci České Kanady.

Román nejenže láká na marketingovou soutěž, v nějakých ohledech alespoň zpočátku také marketingově působí – to třeba když Daniel Krásný popisuje, jak se vyvíjel vztah mezi Johanou a Adolfem, jak ji Adolf žádal o ruku a tak dál. Tato sekvence vyznívá povrchně a poněkud jalově. V autorově medailonu se vedle informace o jeho hokejové kariéře dozvíme také to, že sám pracuje jako kreativní ředitel v reklamní agentuře. Kdo by se však bál, že se Krásnému záliba v práci přelila na stránky knihy, toho vyvede z omylu závěr románu, který je podařeným – byť trochu uspěchaným – špílcem do řad marketérů.

Metamarketing?

K tomu, jak Daniel Krásný v Druhém dechu zkonstruoval příběh, lze mít výhrady – vedle závěru a příliš dlouhé expozice, jež může odradit ty, kteří čekají literární horor, je třeba zmínit i nucené budování napětí: „Za oknem Švejkova luxusního vozu si v tu chvíli ještě neuvědomovala, že pondělí 3. října roku 2022 je pro ni taky takovým prvním dnem. Prvním dnem konce jejího života.“

Knihu však zachraňuje autorův styl. Nejenže využívá širokou škálu vyjadřovacích prostředků – od trendy anglických slov po výrazy, které si leckdo bude muset vyhledávat –, ale také má cit pro vtipná přirovnání: „V tom zvláštním dívčím sevření byl pro ni teď každý prchavý okamžik ticha dlouhý jako romány Donny Tarttové.“ Díky tomu a rovněž díky množství pozoruhodně využitých kulturních referencí se Druhý dech vyplatí číst. Jen možná dostanete něco trochu jiného, než na co láká nakladatelský marketing. Že by neotřelá metarovina?

Obálka knihy