Alma Mahler Gropius Werfel byla už svými příjmeními chodícím mementem kultury počátku 20. století: za manžela postupně pojala skladatele, architekta i spisovatele. Malíře Oskara Kokoschku si nikdy nevzala, i když s ním v letech 1912–1914 prožila vášnivý vztah a čekala s ním dítě. Právě na tuto epizodu jejího života se soustředí životopisný film, prozaicky nazvaný Alma a Oskar rakouského scenáristy a režiséra Dietera Bernera, jehož předchozí titul se jmenoval Egon Schiele: Smrt a dívka.
„Dobrý vkus je konec umění,“ zahlásí v jednom momentu Alma myšlenku na svou dobu provokativní. Ale film o ní a mužích jejího života je právě že vkusný: úhledný, názorný, divácky vstřícný. Je zvláštním druhem míjení vyprávět o umělecké avantgardě konvenčně a o „šelmě“, jak femme fatale vídeňské scény nazval Kokoschka, krotce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
