„Když se jednoho dne probudíte po nočním vysílání v Radiu 1 a rozsvítí se vám, že za 30+ let existence stanice o ní nikdo nenapsal knihu, musíte ji napsat vy,“ vzpomíná na nápad sestavit kroniku první soukromé rozhlasové stanice u nás její autorka Jana Kománková, novinářka, dlouholetá spolupracovnice Reflexu a ještě dlouholetější dýdžejka právě na Radiu 1.
„Proč tam nejsou celé ty rozhovory, co vznikaly asi rok?“ předjímá autorka na úvod jednu z možných výtek čtenářů a rovnou nabízí i formulace do případných recenzí: „Má rozháraný styl“, „nevhodně kombinuje jazykové prostředky“, „nespisovný jazyk do médií nepatří“. Odráží tím nejen podobu knihy Radio 1: Život v éteru, nýbrž i atmosféru Radia 1 jako takového – stanice, která vznikla šťastnou shodou okolností na počátku 90. let, kdy podobná radostná řízení osudu byla téměř pravidlem, a kterou zabydloval nesourodý kolektiv osobností s nejrůznějšími hudebními vkusy a jazykovými schopnostmi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
