Nebyl první, kdo všední věci povýšil na umění, stal se ale nejvýraznější postavou výtvarného směru inspirovaného konzumní společností. Mimo to natočil král pop-artu Andy Warhol na sedmdesát filmů, které potvrzují jeho slova, že každý si jednou užije svých 15 minut slávy, a v případě skupiny Velvet Underground, u jejichž začátků coby manažer figuroval, přispěl dokonce k jejich hudební nesmrtelnosti. Dnes se díla tohoto excentrického potomka slovenských rodičů Varcholových prodávají za desítky milionů dolarů.
„Dělat peníze je umění… začal jsem jako reklamní umělec a chci skončit jako umělec byznysu,“ přiznal Andy Warhol, pro něhož byla v dětství tabulka čokolády něčím výjimečným. „Od umění k byznysu jsme přešli, když jsme s jedním kinem udělali smlouvu na jeden film týdně," popsal kýžený moment ve své tvorbě umělec, k jehož slavným snímkům patří Sleep zobrazující šestihodinový spánek muže nebo Blow Job zachycující tvář muže během orálního sexu.
Bledý chlapík s načervenalým nosem, který si ve čtyřiadvaceti letech obarvil vlasy na šedivo, byl člověkem mnoha paradoxů. Kupříkladu často byl vídán obklopen slavnými umělci, stejně jako podivnými existencemi z okraje společnosti, ale v nitru byl spíše plachý a měl fóbii z lidského doteku. Což je s podivem, když trávil celé dny ve svém newyorském ateliéru s velkým počtem lidí, kteří společně tvořili i pořádali nekonečné večírky. Z proslulé Factory (Továrny), v níž se tehdy scházela umělecká smetánka, se pak Warhol vracel ke své matce, s níž bydlel až do její smrti v roce 1972.
Zlom v jeho životě nastal 3. června 1968, kdy ho v ateliéru postřelila duševně chorá radikální feministka Valerie Solanasová. Warhol přežil jen zázrakem a po uzdravení se ještě víc uzavřel do sebe. Extravaganci u něj nahradila paranoia a strach ze smrti.
Na to, jaký byl život Andyho Warhola, kontroverzního a křehkého krále pop-artu, se podívejte v úvodním videu. A jestli vás zajímají úspěchy i pády dalších světoznámých osobností, sledujte sérii Životy slavných zde.
