Pro všechny, kteří touží pochopit Afghánistán: Historie země, kterou lze těžko dobýt a ještě hůř ovládnout

Pevnost v Ghazní z 11. století

Pevnost v Ghazní z 11. století • Zdroj: NLN

Čehel bordž (Čtyřicet věží), ghórovská pevnost na levém břehu řeky Balcháb, vyvrácená Čingischánem roku 1222
Novodobý pomník dvou velkých básníků 15. století: vlevo Abdurrahmán Džámí, vpravo Alíšír Navójí, v Samarkandu
Strážce svatyně Alího v Mazáre Šarífu
Obálka knihy
4 Fotogalerie
Jaroslav Šajtar
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Pražské Nakladatelství Lidové noviny si pro již druhé vydání DĚJIN AFGHÁNISTÁNU věru nemohlo vybrat vhodnější dobu.

Raketový nástup radikálního hnutí Tálibán vedl v srpnu 2021 k bleskovému zhroucení režimu dosazeného intervenčními vojsky a po dlouhých dvacet let víc než štědře podporovaného. Panický úprk z Kábulu završil faktický debakl NATO a několika dalších nečlenských států (Austrálie, Nový Zéland, Korejská republika…), jež nedokázaly tálibánské vousáče porazit a neslavně odtáhly. Vládní síly se vypařily jak pára nad hrncem a ukázal se krajně nepříjemný fakt, že navzdory všem halasně proklamovaným frázím o svobodě, demokracii a civilizačních hodnotách se v zemi pod Hindúkušem nenašla žádná aspoň trochu významná veličina, jež by tyto hodnoty hodlala bránit.

Neklidná země

Autor čtyřsetstránkových Dějin Afghánistánu, indolog a íránista, emeritní zástupce vedoucího oddělení jižní Asie v Orientálním ústavu ČSAV a bývalý zástupce ředitele Indologického ústavu FF UK Jan Marek, se studiem kultury a dějin Afghánistánu a přilehlých oblastí dlouhodobě zabývá a je v tomto oboru specialistou na slovo vzatým. Po úvodním stručném zeměpisném přehledu a pojednání o pestré etnické skladbě obyvatelstva se zaměřil na vlastní historii této neklidné, a zvláště v posledních desetiletích turbulentními událostmi zmítané země, a to od doby kamenné až po současnost, kterou zachycuje Chronologický přehled významných událostí. Důraz kladl na specifičnost Afghánistánu jakožto země hornaté, chudé, neschůdné a plné starých kmenových společenství, která jí dodávají opar tajemna.

Od bojiště k plotně

Autor věnuje náležitou pozornost rovněž místním obyčejům a kultuře, ale nezapomíná ani na dnes tak populární stravovací zvyklosti a popis ne právě bohaté a rozmanité afghánské kuchyně. Cenný je i přehled československo- a česko-afghánských vztahů. Vždyť jsme zde měli obchodní zájmy už v dobách, kdy v Afghánistánu vládl král Muhammad Záhir Šáh a kdy zdaleka nepatřil k nejnebezpečnějším končinám světa.

Afghánistán vždy stál, co se týče pozornosti ze zahraničí, ve stínu sousedního, mnohem vyspělejšího a bohatšího Íránu či Pákistánu. Do širšího povědomí ciziny se vryl teprve po dubnové revoluci roku 1978, a především po sovětském vpádu v následujícím roce. Pokus budovat v této zaostalé a bigotně muslimské zemi socialismus však skončil stejně neslavně jako úsilí přeměnit ji ve stát západního střihu. Potvrdilo se to, na čem si Britové – a že ti se v kolonizování cizích území vyznali! – vylámali zuby již v devatenáctém století: hrdé Afghánce je krajně nesnadné porazit a podrobit si je, a ještě horší je zkoušet vládnout jim s vnucováním modelů, které jsou zdejší, vesměs konzervativní společnosti naprosto cizí. Markova kniha nám při poznávání svébytností Afghánců bude dobrým průvodcem.

Obálka knihy

Začít diskuzi

Články z jiných titulů