Rudá záře nad Irskem: Volby vyhrála krajně levicová Sinn Féin, kterou ještě nedávno řídili bojovníci IRA | Reflex.cz
nahoru

Rudá záře nad Irskem: Volby vyhrála krajně levicová Sinn Féin, kterou ještě nedávno řídili bojovníci IRA

Petr Sokol11. února 2020 • 12:00
Irský premiér Leo Varadkar bude mít problém sestavit příští vládu...
Irský premiér Leo Varadkar bude mít problém sestavit příští vládu...
• foto: 
Reuters

Zatímco ve Velké Británii byla krajně levicová politika Jeremyho Corbyna v prosincových volbách poražena, v sousední Irské republice se tomuto politickému směru nyní podařilo způsobit téměř dokonalé volební zemětřesení, ukončit éru premiéra a „irského Macrona“ Leo Vardkara a připravit velmi složité podmínky pro sestavení příští vlády. V Irsku totiž nezůstal po volebním víkendu kámen na kameni a nezpůsobila to silná vichřice, která se tu také prohnala, ale vlna politického protestu, jež smetla v sobotním hlasování téměř všechna dosud platná pravidla politiky v Irské republice.

Od vzniku tohoto státu se v pozici volebních vítězů střídaly dvě středopravicové strany. Teď už to neplatí, protože nejvíce hlasů (v Irsku se říká prvních preferencí) dostala nacionalistická a silně levicová strana Sinn Féin, která vznikla jako politické křídlo militantní Irské republikánské armády (IRA). To byl také důvod, proč obě tradiční a dosud velké strany – Fine Gael (Irský kmen) premiéra Leo Vardakara a Fianna Fáil (Vojáci osudu) opozičního lídra Micheála Martina – v předvolební kampani odmítaly povolební koalici s levicovými militanty ze Sinn Féin. Teď budou muset přemýšlet o změně svého postoje, protože natolik oslabily, že by ani jejich „velká koalice“ nedosáhla sama na většinu křesel v novém irském parlamentu Dáil.

Šťastní poražení Vojáci osudu

Méně poraženou z obou dosud velkých stran je nakonec Fianna Fáil (Vojáci osudu – FF), kterou oproti jejímu historickému rivalovi mohou těšit alespoň dvě výhody. Zaprvé díky složitému irskému volebnímu systému, v němž voliči číslují kandidáty podle svých preferencí, nakonec získala FF přes ztrátu hlasů nejvíce mandátů ze všech stran. Důvod to má prostý. Levicoví nacionalisté ze Sinn Féin totiž do voleb nasadili málo kandidátů, protože se báli rozmělnění hlasů, když neuspěli v loňských komunálních volbách. Tehdy se rozhodli, že v některých obvodech postaví jen jednoho svého uchazeče o poslanecký mandát.

Příliš skromní vítězové

V irském „číslovacím“ volebním systému je totiž někdy výhodné postavit více a jinde zase méně kandidátů, ale musíte správně odhadnout sílu své strany v daném volebním obvodě v budoucích volbách. Sinn Féin se tentokrát podcenila a připravila se minimálně o ten jeden jediný mandát, o který ji předehnala nakonec na mandáty nejsilnější Fianna Fáil. I tak je impozantní, že Sinn Féin do voleb postavila sice „jen“ 42 kandidátů, ale celých 37 z nich bylo nakonec zvoleno. Navíc jejich „nevyužité“ hlasy pomohly do parlamentu zvolit mnoho zástupců dalších menších levicových stran.

Druhou výhodu pro Fianna Fáil je potom fakt, že procentního (SF) a mandátového vítěze voleb (právě FF) navíc sbližuje i kladný názor na irský politický nacionalismus, takže dosavadní opoziční lídr Micheál Martin již krátce po oznámení odhadů volebních výsledků prohlásil, že jeho strana musí svůj slib nejít s levicovými nacionalisty do koalice revidovat. Podle Martina by lpění na původním slibu odporovalo vůli voličů, kteří dali levicově-nacionalistické Sinn Féin nejvíce hlasů ze všech (24 %).

Vlevo v bok! Nebo ne?

Zdaleka ale není jisté, že by koalice konzervativnějších Vojáků osudu (FF) s levicovými nacionalisty musela nakonec vzniknout. Lídryně Sinn Féin a nezpochybnitelná vítězka sobotních voleb Mary Lou McDonaldová totiž chce jednat se všemi stranami, ovšem jako svůj první cíl si vytkla pokus o vytvoření levicové koalice. Nejen Sinn Féin, ale celá irská levice totiž dosáhla svého historicky nejlepšího výsledku. K 37 mandátům Sinn Féin připadlo ještě 12 zelených poslanců, po šesti zástupcích dvou socialistických stran a 5 mandátů pro stranu Lidé před ziskem, která stojí ještě nalevo od už silně levicové Sinn Féin. Ani tato široká levice ovšem nemá sama většinu a musela by na svou stranu pro zisk většiny přilákat ještě minimálně 15 z celkem 21 nezávislých kandidátů zvolených do nového parlamentu. Není to úplně vyloučené, ale takto pestrá vláda by nemusela dlouho vydržet.

Volební repete?

Navíc platí, že Sinn Féin se sice držela při zemi v počtu nominovaných kandidátů, ale nikoli při psaní volebního programu. Ten v očekávání nižšího volebního zisku zaměřila na své tradiční, krajně levicové voliče a slíbila v něm zjednodušeně řečeno „všechno všem“. Pomohlo jí to hlavně k zisku mladých voličů, mezi kterými byla její podpora nejvyšší a v jejichž řadách bodovala hlavně bombastickými sliby v oblasti dostupnosti bydlení. V čistě levicové vládě by se Sinn Féin ale neměla na koho vymlouvat, že program do písmene nemůže splnit, a proto možná přece jenom sáhne k pragmatičtější koalici s Fianna Fáil. Obě strany ovšem programově stále dělí „několik světů“, takže se Irsko nakonec může dočkat i opakování voleb. V nich by už levicoví nacionalisté mohli postavit více kandidátů a zkusit levicový obrat v zemi dokončit.

Možný konec občanské války po sto letech

Třetí variantou stále zůstává možnost, že po dlouhém vyjednávání přece jenom vznikne koalice obou dosud velkých středopravicových stran, které zatnou zuby a zkusí společně přežít tvrdou opozici ze strany rekordně posílené Sinn Féin. V Irsku se mluví i o tom, že by tato koalice Irského kmene (FG) a Vojáků osudu (FF) mohla být prvním krokem ke sjednocení obou středopravicových stran, které stále dělí hlavně postoj ke způsobu oddělení od Velké Británie v roce 1922. Letošní vítězství krajně levicové Sinn Féin by proto paradoxně také mohlo ukončit rozdělení irské pravice, vzniklé ve sto let staré občanské válce, a nastavit irskou politiku do jinde obvyklého souboje pravice a levice.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější