Zabití Sulejmáního rozpoutalo přestřelku mezi českou pravicí a levicí. Obě strany se ale mýlí | Reflex.cz
nahoru

Zabití Sulejmáního rozpoutalo přestřelku mezi českou pravicí a levicí. Obě strany se ale mýlí

Lukáš Lhoťan16. ledna 2020 • 14:00
Protivládní protesty v Íránu.
Protivládní protesty v Íránu.
• foto: 
ČTK/AP

Po zabití generála Kásima Sulejmáního, údajně druhého nejmocnějšího muže Íránské islámské republiky, při americkém útoku v Iráku se v českých médiích ozvaly hlasy na obranu amerického rozhodnutí zabít generála Sulejmáního a zároveň se ozvali politici a novináři, kteří americký útok kritizují. Nijak mne nepřekvapilo, že politici české pravice hájí jednání americké vlády, a naopak levice ho kritizuje. Osobně jsem se opět dostal do situace, kdy nesouhlasím ani s jednou z těchto stran, protože levice se mýlí ve svém appeasementu vůči íránskému islamismu, ale stejně tak se mýlí pravice ve své politice absolutní podpory současné agresivní americké politiky na Blízkém východě.

U české pravice je mnohdy absolutní podpora pro americkou zahraniční politiku spojená s tím, jestli je u moci v USA republikánská nebo demokratická vláda. Názorně jsme to viděli v případě amerického útoku na Irák v roce 2003, kdy vládní administrativa USA byla vedena takzvanými jestřáby z neokonzervativních skupin a k ospravedlnění útoku na režim Saddáma Husajna byly vládou USA použity dezinformace a fake news. Kdyby v té době již existovaly dnešní kampaně proti fake news a dezinformacím, vláda USA by musela být řazena mezi zdroje těchto dezinformací a falešných zpráv. Výsledkem celé akce USA v Iráku pod vedením republikánského prezidenta George W. Bushe byla situace, kdy byl odstraněn sekulární diktátor a moc v Iráku se dostala do rukou proíránských politiků.

Celý útok USA na Irák ukázal diktátorům na Blízkém východě, že když se USA rozhodnou svrhnout v nějaké zemi vládnoucí režim, tak to udělají a důvody si vymyslí. Hlavně je jim jedno, jestli je to v souladu s nějakými mezinárodními zákony, protože nad vládou USA není nikdo mocnější, kdo by ověřil, jestli nelže, a případně jí v útoku zabránil. Tyto režimy si zároveň uvědomily, že kdyby měl Irák doopravdy jaderné zbraně či jiné větší množství zbraní hromadného ničení, tak by jej USA nenapadly. Režimy nepřátelské vůči USA se tedy začaly silně orientovat na Čínu a Rusko a hledat cesty k získání zbraní hromadného ničení.

Trumpova kovbojská politika rozbila důvěryhodnost Západu

Trvalo víc než deset let, než se v blízkovýchodní politice situace uklidnila a opět se začala budovat určitá důvěra mezi USA a jejich protivníky. Velkou měrou to bylo díky americkému prezidentu Obamovi a některým evropským zemím. Jenže po americkém atentátu na generála Sulejmáního je toto vše pryč a situace je tisíckrát horší než po americkém útoku na Irák v roce 2003. I případ sestřelení ukrajinského letadla u Teheránu je jeden z důkazů, kam vede kovbojská politika amerického prezidenta Trumpa na Blízkém východě.

V české společenské debatě jsou totiž mnohdy muslimové a hlavně ti vyznívající islám jako politickou ideologii (islamisté) prezentováni jako barbaři, bezzásadoví a nemorální lidé. Jenže to je omyl. I islamisté mají určité minimální morální zásady a dodržují je. Když je pak někdo poruší, jako to dělá teroristická organizace Islámský stát, tak se stává vyvrhelem a nedůvěryhodným partnerem pro jednání. A přesně tohle se stalo kvůli zabití generála Sulejmáního, americké vládě a vlastně celému Západu, který USA v očích muslimského světa reprezentují.

Pro muslimy, a to i islamisty a teroristy, jsou lidé pozvaní na vyjednávání považováni za hosty a chráněné osoby až do doby odchodu z jednání. Je to součást jejich kultury a ten, kdo tyto zvyky porušuje, je považován za barbarsky zvráceného zločince, který nemá čest a nezaslouží si respekt a důvěru.

V roli barbarského primitiva

Jak tvrdil irácký premiér Abdal Mahdi při projevu v iráckém parlamentu: „Sulejmání mu měl přinést odpověď Íránu na deeskalační návrhy učiněné během třístranných rozhovorů mezi Teheránem, Irákem a Saúdskou Arábií.“ Válečný korespondent Elijah J. Magnier z kuvajtského deníku AL Rai popisuje, že generál Sulejmání přijel do Iráku jako vyjednavač Íránu na pozvání iráckého premiéra, kterého o to požádala americká vláda. „Informace o tom, že Kásim Sulejmání měl schůzku s premiérem v Bagdádu a přijel do Iráku, aby se s ním příští den setkal na domluvené schůzce na základě žádosti Trumpa o zprostředkování, dnes přečetl všem poslancům sám irácký premiér,“ píše Magnier.

Podle mého názoru je bezpředmětná diskuze, jestli americké zabití generála Sulejmáního bylo v souladu s mezinárodním právem, nebo ne. I kdyby USA porušily mezinárodní právo, tak si je nedovolí OSN či EU potrestat. Podstatné ovšem je, že americká vláda v očích muslimů, hlavně těch šíitských, porušila kulturní zvyklosti a zachovala se jako nějaký barbarský primitiv, který je zákeřný a nedá se mu věřit. Protože kdo jiný pozve vyjednavače na vyjednávání a poté jej zavraždí?

Přesně takhle dnes vypadají Spojené státy a ve své podstatě celý Západ v očích muslimů a Íránců. I ti z muslimů, kteří jsou nepřáteli Íránu a islamistů, totiž vidí, že USA nemají žádné zábrany, a když chtějí, udělají cokoliv včetně zabití pozvaného hosta. Jak pak mají muslimové, islamisté a vlády na Blízkém východě věřit Američanům a dohodám uzavřeným s USA? Vždyť i sestřelení ukrajinského letadla lze vnímat jako tragický omyl vzniklý ze strachu z toho, že jde o další americký útok. 

Smrt nevadila tolik jako netaktický americký postup

Jenže pravdu nemá ani levice, když tvrdí, že zabití generála Sulejmáního bylo apriorně špatné. Levice je dlouhodobě historickým milovníkem všech protizápadních diktatur počínaje bolševickými a konče islámskými. Ovšem v tomhle případě má levice pravdu v kritice způsobu zvoleného zabití generála Sulejmáního. Pokud Spojené státy vnímají, že jsou ve válce s Íránem, generála Sulejmáního zabít mohly, ale na území, kde vedou s Íránem válku, například v Sýrii. Pokud se USA necítí být ve válce Íránem a obviňují generála Sulejmáního z terorismu, tak ho měly (i v nepřítomnosti) postavit nejprve před soud. Nemusely ho tak zabíjet v pozici vyjednavače, ale zabily by ho v pozici vojenského velitele či odsouzeného zločince. To by bylo pro muslimy, islamisty i íránský režim snesitelné, protože ve válce vojáci umírají. A nedošlo by k tak hluboké ztrátě důvěry a respektu k americkému, potažmo celkově západnímu světu.

Osobně si tedy myslím, že americký prezident Trump svým krokem spáchal na Blízkém východě větší katastrofu než kterýkoliv jiný americký prezident před ním, snad s výjimkou prezidenta Dwighta D. Eisenhowera, za jehož vlády americká tajná služba CIA spoluorganizovala v rámci operace Ajax státní převrat v Íránu proti nacionalistovi Mosadekovi. Tento státní převrat je často vnímán jako důvod, proč nakonec v Íránu došlo v roce 1979 k islámské revoluci a proč tehdy zvítězili islamisté, kteří jsou dnes pro nás hrozbou.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější