EU nařizuje speciální označování výrobků ze židovských osad. Je to diskriminační politický krok | Reflex.cz
nahoru

EU nařizuje speciální označování výrobků ze židovských osad. Je to diskriminační politický krok

Aleš Rozehnal22. listopadu 2019 • 16:30
Izrael? Ne, zboží pochází z „izraelské osady“.
Izrael? Ne, zboží pochází z „izraelské osady“.
• foto: 
Profimedia

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že unijní státy nesmí označovat některé zboží pocházející ze židovských osad nacházejících se na Západním břehu Jordánu nebo Golanských výšinách jako izraelský výrobek. Nepostačí ovšem jen uvedení pouze označení místa produkce, ale je třeba výslovně uvést i výraz „izraelská osada“. Rozhodnutí předcházel pokyn Evropské komise, která takové označení uložila všem členským státům.

V listopadu roku 2016 se Francie stala prvním státem, který začal tento pokyn vymáhat na svém trhu. Proti postupu Francie podalo žalobu izraelské vinařství Psagot, které se nachází na Západním břehu Jordánu, což vedlo až k výše uvedenému soudnímu rozhodnutí z tohoto měsíce.

Soud rozhodl, že toto označení je v kontextu evropského práva povinné, neboť chrání spotřebitele před omylem, že Izrael vystupuje na dotčených územích jako státní suverén a nikoli jako okupační mocnost. Označení má spotřebitelům pomoci učinit informované rozhodnutí s ohledem nejen na zdraví, ekonomiku, životní prostředí a sociální otázky, ale i na etický rozměr původu zboží a dodržování mezinárodního práva.  

Snaha o ochranu spotřebitelů. Opravdu?

Odůvodnění rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je tak v rozporu s předchozím tvrzením Evropské komise, že jde o technické, nikoli politické téma a že odráží pouze skutečnost, že okupované území není součástí svrchovaného státu Izrael, takže zboží z něj nelze označovat jako vyrobené v Izraeli.

Výrok, že toto označování izraelských výrobků si vyžaduje snaha o ochranu spotřebitele, je mimořádně pokrytecký. Je skutečností, že území Západního břehu Jordánu je okupovaným územím. To konstatoval v roce 2004 jak Mezinárodní soudní dvůr, tak Nejvyšší soud Izraele. Pravidla pro správu okupovaného území jsou pak zakotvena v Haagské úmluvě z roku 1907 a Čtvrté ženevské konvenci z roku 1949 týkající se ochrany civilistů v době války. Pravidla okupace jsou regulována obecně uznávaným mezinárodním právem a v současné době není naléhavá potřeba je měnit. Mezinárodní právo okupaci území tedy nezakazuje, ale upravuje její podmínky.

Západní břeh Jordánu navíc nebyl před Šestidenní válkou pod suverénní mocí žádného státu a tím méně pod suverénní mocí neexistujícího státu Palestina. Je otázkou, zda může být území nikoho okupováno jako území jiného státního suveréna. Stejně tak jako okupovaná bychom tedy mohli tato území označit jako území sporná. Evropská komise a Soudní dvůr Evropské unie se však rozhodly tento složitý politický a právní problém zjednodušit na označení židovská osada na okupovaném území.

Neměřit všude stejným metrem

Evropské právo navíc vyžaduje označení původu pouze u ovoce, zeleniny a medu. Jiné zboží včetně zpracovaných potravin takto označováno být nemusí. Stejně tak Evropská komise nepožaduje ani to, aby například zboží ze Západní Sahary, která je okupována Marokem, bylo označováno jako zboží z okupovaného území. Označování zboží ze Severního Kypru, který je okupován Tureckem, pak Evropská komise považuje za vnitřní záležitost Kypru. Na světě existuje přibližně 200 územních sporů, ale Evropská unie se rozhodla tímto kuriózním způsobem vstoupit pouze do jednoho z nich. Je zřejmé, že k označování zboží ze sporných území uplatňuje EU dvojí standard, což je samo o sobě diskriminací.

Objem zboží, které se ze Západního břehu Jordánu do Evropské unie dováží, je navíc relativně malý ve srovnání s politickým významem, které označování zboží ze Západního břehu Jordánu má, protože představuje jen asi jedno procento celého izraelského importu do zemí EU. 

Pravý důvod označování izraelských výrobků jako výrobků z židovských osad na okupovaných územích je tedy politický s tím, že jeho snahou je podpořit bojkot těchto výroků, ke kterému již někteří velcí prodejci přikročili. Takové jednání Evropské komise je však diskriminační a nekalosoutěžní. Nekalou soutěží rozumíme stav navozený porušením určité čistoty či etiky hospodářské soutěže. Vnášení politických preferencí do obchodu je zcela jistě takovým porušením. Jednání v hospodářském styku nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy či národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění. Vzhledem k historickým konotacím je označování zboží jako židovské mimořádně nevhodné a nevkusné.

Mnoho států EU čekalo s vymáháním pokynu Evropské komise na rozsudek Soudního dvora Evropské unie a dá se očekávat, že po tomto verdiktu ho začnou některé země vymáhat větší měrou. Zároveň se očekává, že státy východní a střední Evropy budou i nadále pokyn komise ignorovat i za cenu toho, že se technicky dostanou do rozporu s evropským právem.

Autor je právník.

Aleš Rozehnal




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější