V budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 12. listopadu 2019 dopoledne začala studentská okupační stávka za klima.

V budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 12. listopadu 2019 dopoledne začala studentská okupační stávka za klima. Zdroj: ČTK / Michal Krumphanzl

Studenti chtějí spát na univerzitě i druhou noc. Žádají odstoupení rektora Tomáše Zimy.
Studenti chtějí spát na univerzitě i druhou noc. Žádají odstoupení rektora Tomáše Zimy.
Studenti chtějí spát na univerzitě i druhou noc. Žádají odstoupení rektora Tomáše Zimy.
Studenti chtějí spát na univerzitě i druhou noc. Žádají odstoupení rektora Tomáše Zimy.
Studenti chtějí spát na univerzitě i druhou noc. Žádají odstoupení rektora Tomáše Zimy.
11
Fotogalerie

Vladimír Pikora: Klima jako záminka ke zničení kapitalismu a svobody

Problém s ekologickým alarmismem je, že jakákoliv rozprava o něm připomíná hovor hluchého se slepým: Hluchý v něm znakuje rukama o koze a slepý v něm vykládá o voze. A tudíž je celé téma odsouzené k tomu, aby bylo pomýlené už od samého začátku. Pokud něco tuhle podstatu alarmismu obnažilo v celé nahotě, pak to byla „okupační stávka“ na Karlově univerzitě, která před pár dny skončila.

Alarmisté aka stávkující za klima často odstřelují ty, kdo se proti nim vymezují, tím, že je s velkou dávkou povýšenosti označí za „popírače klimatických změn“. Tím patrně chtějí naznačit, že je pod jejich úroveň bavit se s někým, kdo popírá změny klimatu. Neboli že názoroví oponenti jsou vlastně hloupí či nevzdělaní, proto nestojí za diskusi – takovým hlupákům se musí jedině diktovat nátlakovými prostředky, jako je třeba stávka. Či alespoň tak to vyznívá. Což je samozřejmě na úrovni namaluj si na zeď svého čerta a pak si ho ostřeluj vzduchovkou.

Ve skutečnosti vymezování se proti alarmistům má – podle mého soudu – úplně jinou povahu než popírání změn. Spor je v realitě o tom, zda se probíhajícím klimatickým změnám přizpůsobit, anebo zda se jim snažit zabránit, anebo zda téma klimatických změn zneužít pro likvidaci kapitalismu.

Většina těch, kdo odmítá vyhodit svého diesela a přejít na elektrickou koloběžku, vychází z představy, že změnám klimatu se musíme přizpůsobit. Tak třeba založit časem lány obilí v Grónsku a zapomenout na lyžovačku v Česku. Jednak proto, že je to cesta nejmenšího odporu, jednak proto, že cokoliv jiného je jako čurat proti tajfunu.

Většina těch, kteří z přizpůsobení se mají upřímný strach, a proto ve snaze kontrolovat CO2 počítají i bublinky v sodovce, by přísahala na to, že změnám musíme zabránit, i kdyby to naši civilizaci mělo zničit. Nu dobře, já to sice nějak nemohu pochopit, ale beru na vědomí, že pro někoho je patrně lepší ekonomicky zničená civilizace než civilizace změněná a přizpůsobená okolnostem. Proti gustu… a tak dál.

Jenomže pak je tady ta skupina třetí. Říkejme jí třeba loutkovodiči. To jsou lidé, pro které otázka klimatu není cílem, nýbrž prostředkem. Záminkou k tomu, jak ekonomicky zničit euroamerickou civilizaci coby cíl sám o sobě. Lidé, kteří náramně rádi vášně kolem klimatu rozdmýchávají a využívají k tomu skupiny druhé, protože čím větší bugr, tím víc se jim hodí do krámu. Daří se jim to náramně dobře, protože jejich výlevy jsou mediálně vděčným tématem, a tak je o nich hodně slyšet, ačkoliv je jich minimálně. Zkrátka hodně muziky za málo peněz.

Skupinka studentů UK to nádherně demonstrovala. Univerzita Karlova má kolem 45 000 studentů. „Stávkovaly“ či spíš squatovaly v budově rektorátu dvě desítky osob, ale pouze některé z nich skutečně studovaly na UK. Jiní přiznávali, že jsou z jiných škol. Kdybychom tedy řekli, že skutečných studentů UK mohlo být tak 15, máme to bratru nějaké tři setiny procenta. A tyhle tři setinky vyvolaly mediální pozdvižení, až to vypadá, že div ne celá univerzita stávkuje za klima.

Podobná šikana většiny menšinou jen tak pro nic za nic, respektive jen pro šikanu samotnou, se odehrála přímo pod taktovkou pražského magistrátu. Zkrátka doprava v centru Prahy byla jen tak bez (reálného) důvodu na několik dnů uzavřena. Důvodem sice nehmatatelným, zato ideologickým, je „sběr dat“. Rozumějme: Jde o test, jak moc doprava kvůli uzavírkám kolabuje. Když se ukáže, že moc nekolabuje, centrum města se uzavře natrvalo. A to si pište, že přesně tohle se ukáže. Pražané znalí situace si totiž z uzavírek moc nedělali a běžně do zavřených zón vjížděli – takže se žádný kolaps v daném místě nekonal. Takže pokus skončí závěrem, že uzavření centra města pro dopravu lze doporučit.

Kolaps se ale konal v jiných lokalitách, protože lidé, kteří nebyli se situací v centru až tak obeznámeni, se přeci jen do uzavírek neodvážili. Doprava tedy ve vzdálenějších zónách stála a čoudila neboli produkovala víc emisí, než kdyby bývala centrem profrčela. Takže o nějakém „odvracení klimatických změn“ nemohlo být ani řeči. Zato tahle akce vykazovala shodné rysy s okupační stávkou univerzity: Menšina na magistrátu šikanuje většinu s velkým efektem, ale také za značných ekonomických škod. Protože pokud se doprava v centru zastaví, z Prahy se stane stejný skanzen jako z jiných měst postižených stejným levicovým aktivismem. Unikum Prahy, kdy v jejím centru stále bydlí lidé a fungují firmy, zmizí. (Kolik lidí bude ochotno dál bydlet a podnikat ve skanzenu, ve kterém se musí chodit pěšky či drandit na elektrokolobrndě?)

Že by si Piráti na magistrátě tohle neuvědomovali, nemohu věřit. Tím spíš to ukazuje, že alarmistům & spol. v téhle hře jde o klima až na posledním místě. Ti, kteří jsou nejvíc slyšet, si totiž především přejí zničit kapitalismus, blahobyt a svobodu.