Letní fraška s výměnou ministra kultury skončila, Češi zapomeňte! Vítězem není nikdo, prohráli všichni | Reflex.cz
nahoru

Letní fraška s výměnou ministra kultury skončila, Češi zapomeňte! Vítězem není nikdo, prohráli všichni

Jiří Štefek29. srpna 2019 • 14:00
Prezident Miloš Zeman jmenoval Lubomíra Zaorálka novým ministrem kultury
Prezident Miloš Zeman jmenoval Lubomíra Zaorálka novým ministrem kultury
• foto: 
ČTK

Lubomír Zaorálek dostal na Hradě od prezidenta Miloše Zemana jmenovací dekret a stal se novým ministrem kultury. Po téměř třech měsících tak skončila jedna z nejtrapnějších (a zároveň nejostudnějších) etap v novodobých politických dějinách České republiky. Přestože se všichni zainteresovaní aktéři budou snažit tvářit, že je po všem a jede se dál, pachuť tu zůstane. A co víc, na politické scéně se opět prohloubily příkopy mezi některými politiky či stranami, stejné znechucení zůstane i u většiny lidí. Zkrátka podtrženo sečteno, tato fraška nemá vítěze a poražení jsou úplně všichni.

Začněme u ČSSD. Strana pod vedením Jana Hamáčka už připomíná torzo kdysi hrdé a silné levicové partaje. Má už jen hrstku silných a schopných lidí, ostatní jsou v ní do počtu. Letní ministerská přetahovaná ukázala, že pozice strany ve vládě je velice slabá a stává se z ní takový fackovací panák. Přestože podle koaliční smlouvy má nárok na určitý počet ministerstev a své lidi si může (respektive by si měla) vybírat sama, neprosadila na ministerský post Michala Šmardu. Už podruhé se tak strana nechala veřejně ponížit nejen prezidentem Zemanem, ale i premiérem Andrejem Babišem, který si mohl dupnout a Zemana vyzvat na zteč, ale místo toho se ukňouraně stáhl do své ulity a nechtěl Zemana více popouzet.

Přestože ministerská agenda ČSSD ve vládě je zajímavá, řeší se tam důležitá témata a oranžoví ministři jsou docela aktivní, na preferencích strany se to vůbec neprojevuje. Spíš naopak. ČSSD pokračuje v pádu ke dnu a je jen otázkou, zda se dostane do příští sněmovny. Krajské a senátní volby příští rok toho budou velice názorným indikátorem. Sociální demokraté nyní mají nálepku váhavých slabochů, kteří sice zůstali ve vládě, ale obětovali za to velký kus své důstojnosti a zbytku dobrého jména.

Poraženým je i ministerský předseda Andrej Babiš. Letní fraška ukázala, že je mimořádně slabým premiérem, možná přímo nejslabším v novodobé historii České republiky. Takhle sebou orat dosud nenechal žádný vládce Strakovy akademie. Způsob a lehkost, kterou se nechal degradovat na Zemanova listonoše, je zarážející. Pro svého koaličního partnera neudělal vůbec nic. Snažilo se jen PR oddělení ANO, které za dovolenkujícího Babiše vymýšlelo různé důvody, proč nakonec Šmarda být ministrem nemůže. Babiš zřejmě má s prezidentem nějaké zákulisní techlte mechtle, proto patrně nechal situaci vygradovat do lidské tuposti a trapnosti tolik typické pro formanovské filmy z konce 60. let. Anebo možná s prezidentem žádný handl nemá a jen čeká, že ho Zeman v čele vládě potvrdí i po příštích volbách. Každopádně udělal obrovský „kus práce“ pro oslabení premiérského úřadu v českém politickém systému.

Za vítěze se nemůže považovat ani prezident Miloš Zeman, byť by se mohlo zdát, že nejmenování Petra Šmardy je jeho úspěchem. Prezident chtěl ponížit ČSSD, to se mu povedlo. Chtěl si usurpovat více moci na úkor Andreje Babiše. V tom byl také úspěšný. Ale jeho cílem bylo vyštvat ČSSD z vlády a oranžové ministry nahradit svými věrnými lidmi. To byl hlavní cíl a ten skončil fiaskem. Jmenování Zaorálka bylo pro hlavu státu potupou, proto si také neodpustil poměrně jedovatý proslov při jmenovacím ceremoniálu a oproti zvyklostem nedovolil promluvit ani čerstvě jmenovanému ministrovi.

Zeman se snaží budovat si image velkého hráče, který má promyšleno několik tahů napřed. Ono to často tak i vypadá. Jenže pak se nechá příliš unést a výborně rozehranou partii dotáhne jen ke „zbytečné remíze“. Stejně jako kdysi se nechal unést svým majestátem a šermoval Bohuslavu Sobotkovi před obličejem svou holí, nyní již zcela mimo Ústavu hodnotil navrženého a dával rady Babišovi i Hamáčkovi, co mají dělat. Nakonec situace dospěla do stádia, kdy už se neměl na co vymlouvat a musel ČSSD i Babišovi vyhovět. Jeho plán podepřít okleštěný kabinet hlasy SPD a vyhnat ČSSD z vlády vůbec nevyšel. Místo toho se opět projevila jeho tradiční mstivost a nevypočitatelnost. Pro ostatní to je do budoucna varováním, že Zeman si zákony vykládá po svém a džentlmenské dohody zásadně a nikdy nedodržuje.

No a konečně hlavním poraženým jsou občané České republiky. Tedy alespoň většina těch, kteří nejsou úplně fanatičtí stoupenci Miloše Zemana a potažmo i Andreje Babiše. Těm musí být jasné, že Ústava České republiky jako hlavní zákon naší země dostala pořádnou ránu. A to přímo z nejvyšších míst. Druhou rovinou je fakt, že prezident i premiér (stejně jako všichni politici) jsou placeni z veřejných peněz a jsou to fakticky zaměstnanci obyčejných lidí. Zatímco ve fabrice by většina lidí za takové pracovní výkony byla v tom nejlepším případě bez prémií, tak tady se nic neděje a za svoji mizernou práci všichni dostanou normálně zaplaceno. Daňoví poplatníci by si na to měli vzpomenout, až se na podzim bude licitovat o rozpočet pro jednotlivé instituce nebo bude zase někdo fantazírovat o tom, že by mohly růst platy ústavním činitelům. Za tuhle frašku by přitom všichni zainteresovaní neměli dostat vůbec nic.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější