Ponechme stranou kuriozitu, že v Evropském parlamentu pochází nejvíce pirátských poslanců ze země suchozemských krys, tedy z ČR, kde nemáme ani centimetr moře. Pokud tedy nepočítáme moře řepky. Někdo namítne, že prvotní cíl Pirátů byl, že obhajovali „krádeže v moři internetu“. Opět cítíme linku krádeží a loupeží, a možná proto jsou u části populace tak populární, patrně podprahově oslovují temné části našeho já. Nadto pokud občanovi ukradne někdo auto, tak si stěžuje, jak je policie neschopná, ale když někdo ukradne duševní vlastnictví – lhostejno zda film, program či třeba hudbu – tak je ve zdejším rybníčku většinou skoro za hrdinu.
Jednoznačně matoucí název
Oponent namítne, že dnešní Česká pirátská strana přece nemá v programu žádné krádeže a loupeže. Pak se nabízí otázka, z jakého důvodu má tak matoucí název? Nejde o klamavou reklamu? Neměly by se orgány veřejné správy nad tímto faktem zamyslet?
Kdyby si někdo založil třeba Stranu nekrofilů, ale v reálu by se zabýval něčím úplně jiným – třeba snížením daně z nemovitosti, také by mu politický subjekt na vnitru zaregistrovali? V souladu s rovností přístupu a zásadou legitimního očekávání by tak patrně učinit měli. Když se něco nazývá kachna, tak to má být kachna, ne pes nebo lehátko. Když je někdo pirát, tak má krást a loupit na moři či na internetu, a ne zasedat v parlamentu, ne?
Stejný metr pro nacisty i komunisty
Abychom pro Piráty nezapomněli na jiné „vejlupky“, na ty rudé. Dlouhodobě mi vrtá hlavou, jak může legálně existovat v demokratickém právním státě strana s názvem komunistická. Vždyť s komunistickými myšlenkami a režimy je v minulosti spojeno ještě více mrtvých než s nacismem a fašismem. Teď napíšu něco pravděpodobně šokujícího, ale dle této logiky by pak musela být dovolena například Česká strana fašistická nebo nacistická. Cítíte tu disharmonii a nerovnost v přístupu?
Samozřejmě ani v náznaku nevolám po povolování nacistických stran. Naopak bych velice suvítal, pokud by se opět otevřela diskuze o tom, zda by český stát neměl komunistům nařídit alespoň přejmenování. Ano, jde o symboliku, ale ta je leckdy důležitější než jsme si ochotni a schopni připustit. Ostatně blíží se 30. výročí sametové revoluce.
Autor je právník.
