9 absurdních dotací a byrokratických požadavků, které postrádají logiku a zhoršují životní prostředí | Reflex.cz
nahoru

9 absurdních dotací a byrokratických požadavků, které postrádají logiku a zhoršují životní prostředí

PETR HAVEL1. května 2019 • 11:44
Biopaliva zklamala ekologická očekávání na celé čáře
Biopaliva zklamala ekologická očekávání na celé čáře
• foto: 
Profimedia

Rostoucí objem dotací do zemědělství a zároveň rostoucí byrokracie spojená s podmínkami pro výplatu podpor generují tak mimořádně nepřehledný soubor opatření, že se v něm ztrácí nejen nezemědělská veřejnost, ale často i zemědělci samotní. Především je ale kvůli tomu snadné začlenit do dotačních titulů naprosto nesmyslné programy, které zůstávají navenek zcela skryty, což mnohým jejich tvůrcům i příjemcům vyhovuje. Nelogických, ba proti základnímu selskému rozumu jdoucích dotací jsou desítky, a jen zlomek z nich vnímá laická veřejnost. Skutečnost je ovšem mnohonásobně horší.

1. Neekologické bioplynky

Začneme-li u těch viditelných nelogických dotací, pak je to především podpora technického využití zemědělských plodin, z nichž se za normálních okolností vyrábějí potraviny – tedy podpora biopaliv a bioplynových stanic. I když už dotace na bioplynky skončily, dodnes napomáhají a napomáhat budou devastaci krajiny, především v případě bioplynek o výkonu nad 0,5 MW, do nichž je třeba svážet suroviny ze širokého okolí, které se ale také musí (zejména kukuřice) pěstovat na rozsáhlých plochách na úkor jiných hospodářských plodin.

2. Biopaliva proti životnímu prostředí

Biopaliva zřejmě nemá smysl rozsáhle rozebírat, neboť o nich již bylo řečeno mnohé. Každopádně jde ale o projekt, který rozhodně nepřispěl ke zlepšení životního prostředí, jak bylo původně zelenými aktivisty deklarováno.

Radioaktivní První máj. Po černobylské havárii se konaly oslavy v otráveném ovzduší,…

3. Zvrhlý rozvoj venkova

Většinu nesystémových dotací, které navíc jdou proti smyslu, na který byly určeny, ale veřejnost nevnímá. Jednou z nich je zvýšená hranice dotace na jeden projekt v rámci Programů rozvoje venkova, kterou z původních 30 milionů korun zvýšil exministr Marian Jurečka na pětinásobek, čímž se stal z podpory rozvoje venkova program rozvoje průmyslu.

4. Rybníky nepostavíte

Po řadu let také postrádaly smysl (nyní je konečně v legislativním procesu změna) dotace na výstavbu rybníků za situace, kdy bylo s tím spojené stavební řízení tak administrativně náročné (obvykle trvalo několik let), že se do takového projektu pustili jen skutečně otrlí žadatelé o podpory.

Kandidáti do eurovoleb: první český celoevropský lídr, staré tváře i mladé pušky a…

Zbytečné požadavky a omezení

Jak už ale bylo řečeno, ďábel je obvykle v detailu, a nesmyslných nebo neřešených „detailů“ jsou v podmínkách dotací nebo jejich zaměření stovky. Pravidelně se jimi zabývá Antibyrokratická komise Ministerstva zemědělství. Zápisy z porad a vznešené podněty si může každý přečíst na stránce Asociace soukromého zemědělství ČR www.asz.cz, která byla iniciátorem komise a také jí po celou dobu existence předsedá. Je to velmi poučné, ale také velmi smutné čtení. Celá řada zbytečných požadavků nebo podmínek má punc profesní odbornosti a našinec se tak v nich docela těžko vyzná. Pár následujících příkladů je ale takových, které by měly být srozumitelné všem.

1. Biodiverzitu zdaníme

Alespoň částečně mediálně je snad známá skutečnost, že zemědělci aktuálně platí zhruba pětkrát vyšší daň z nemovitostí za takzvané neplodné pozemky, na nichž nelze nic pěstovat (a nevytváří se tak na nich žádný zisk), než za pole, na kterých se naopak zisk vytváří. Logické by tak bylo buď více zdanit pole, nebo méně (případně vůbec) neplodné plochy, které mimo jiné přispívají k biodiverzitě a zadržování vody v krajině. V ČR je to ale naopak.

2. Víc vody v krajině si zaplatíte

Jsme-li u zadržování vody, je tu i další paradox českých zákonů. Pokud chce někdo vybudovat na lesním pozemku drobnou vodní plochu nebo tůň, musí příslušný lesní pozemek vyjmout z lesní půdy a za to zaplatit – takže ten, kdo chce zlepšit stav lesa, je trestán poplatky, ačkoli dnes všichni hovoří o potřebě usnadnit maximálně možně budování a návrat vodních ploch do krajiny.

Fakta a mýty o řepce. Co může zastavit její pěstování? Pobírají na ni zemědělci dotace?…

3. Podivná pohoda zvířat

Naprosto proti zdravému rozumu je pak zaměření dotací na zlepšení podmínek hospodářských zvířat (tzv. „animal welfare – pohoda zvířat), které čerpají především podniky chovající zvířata ustájená a koncentrovaná ve stájích, zatímco chovy s volně se pasoucími zvířaty nemají na dotace nárok. Snad každému musí být jasné, že zvířata volně chovaná mají větší pohodu než ve stájích – tvůrci podmínek dotací si ale zjevně myslí něco jiného. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se nakonec dotace na pohodu zvířat rozšířily i na pasoucí se skot – na pastvách se ale také chovají ovce, kozy, prasata, jeleni nebo koně, a na ty se podpora pohody zvířat nevztahuje. Bodejď by jo, když příslušné finanční prostředky shrábnou provozovatelé vepřínů a kravínů.

4. Kam s kompostem

Zejména starostové obcí a menších měst dobře znají problém, který popsal už kdysi Jan Neruda ve fejetonu „Kam s ním“. V tomto případě jde o biomasu, obvykle trávu z posekaných trávníků v majetku obcí nebo větve z prořezávek stromů, které lze kompostovat a následně navrátit jako organickou hmotu na zemědělskou půdu. Místní zemědělec, který by tak mohl učinit, ovšem nesmí biomasu od obce přijmout, protože k tomu není osobou oprávněnou. Oprávněné osoby jsou naopak Ministerstvem životního prostředí (MŽP) zadotované „profesionální kompostárny“, které ovšem zase nemají pro své komposty odbyt, protože za něj požadují peníze.

5. Stromy nesmějí rychle růst

Z dílny MŽP jsou i další omezení – například zákaz pěstování rychlerostoucích dřevin na půdách I. a II. bonity, ačkoli zrovna v současné době bychom po kůrovcové kalamitě stromy kdekoli v krajině potřebovali, a ačkoli je surovina z takových dřevin nejekologičtější palivo do ministerstvem dotovaných kotlů. Zemědělec si také nesmí na základě legislativy MŽP postavit na vlastním pozemku dům, který není součástí jeho gruntu, neboť mu k tomu nedá stavební úřad povolení.

Výčet toho, co vše se v zemědělství nesmí a co musí, by vydal na knihu jistě tlustší, než je Bible. A samozřejmě, že mají příslušní regulátoři vždy kupu argumentů, jakým rizikům se tím předchází a proč je ta či ona regulace téměř „ve veřejném zájmu“. Kde ale zůstal zdravý selský rozum, jehož podpora a respekt k němu by měl být tím nejvyšším veřejným zájmem, je ve hvězdách…

Analytik Havel: Češi si nepřiplatí ani korunu, vychoval je komunismus, pravda o mase z…
Obrazové iluze bez Photoshopu. Podívejte se na zázraky starého fotografického procesu

PETR HAVEL



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Konspirační teorie realitou: Projekt MKUltra a vládní pokusy na lidech
PREMIUM X JXD: Menhiry a erekce aneb Jak se mi tajemnou silou postavila hůl
PREMIUM X Petr Sokol: Sázejte na politiku, dokud se v českých sázkových kancelářích nenaučí určovat kursy
PREMIUM X Ivan Stěpanovič Koněv: Hrdinný osvoboditel Prahy, nebo padouch?
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Proč se Čapí hnízdo nesmělo dostat před soud

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější