Radioaktivní První máj. Po černobylské havárii se konaly oslavy v otráveném ovzduší, lidé nic netušili | Reflex.cz
nahoru

Radioaktivní První máj. Po černobylské havárii se konaly oslavy v otráveném ovzduší, lidé nic netušili

Tereza Stonišová1. května 2019 • 07:00
Takhle vypadal 1. máj roku 1986 v Praze
Takhle vypadal 1. máj roku 1986 v Praze
• foto: 
Profimedia

Jistě to tenkrát nikdo nepředvídal, přesto havárie černobylského čtvrtého jaderného reaktoru ze dne 26. dubna 1986 přispěla k deziluzi a postupnému tání sovětského skomírajícího impéria. Protože ze Sovětského svazu se do světa o černobylské katastrofě dostalo jen velmi málo informací, které navíc přicházely se zpožděním, nicnetušící obyvatelé se těsně po havárii beze strachu procházeli povinnými prvomájovými průvody. Zamlčování reálných rozměrů černobylské katastrofy vystavilo nebezpečí zcela zbytečně další statisíce lidí.

V noci z 25. na 26. dubna 1986 došlo v městečku Pripjať v kyjevské oblasti na Ukrajině k havárii nejnovějšího, čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny. Zhruba v půl druhé ráno se do ovzduší dostalo pětkrát více radioaktivních látek než při shození atomových bomb na Nagasaki a Hirošimu.

Do likvidace se zapojily jednotky svolané z celého Sovětského svazu, ani ony samy však přesně neznaly rozsah nebezpečí, který jim při likvidaci bezprostředně hrozil. Na likvidaci katastrofy se podílelo téměř 85 tisíc lidí; více než polovina z nich přitom v důsledku radioaktivního zamoření zemřela.

Vladimír Mertlík: Komoušům zase narůstají křídla, Putin rozdává pasy a Jandák by rád…

Ruská televize popírala nebezpečí

Záměrné lži a zpožděná informovanost, která byla prezentována navíc v těch největších eufemismech, způsobily, že následky tragédie byly ještě horší, než bylo nutné. Zatímco se čelní představitelé komunistického bloku urputně snažili dostat z epicentra nejsilněji zasažené oblasti, která byla jen coby kamenem dohodil od kyjevské metropole, zpravodajské relace kontrolované státní televize se snažily celou věc ututlat.

„Vidíte místo, kde se nachází černobylská elektrárna. Natáčí se z vrtulníku,“ říká klidný hlas ruského moderátora ve zpravodajském pořadu Vremja, „Jak vidíte, nejsou na něm žádné velké škody, o nichž neustále hovoří sdělovací prostředky na Západě.“ dodává Rus a na televizní obrazovce běží skutečný obrázek vybuchlého jaderného reaktoru. Při pohledu z boku skutečně nevypadá nijak děsivě.

Jenže radiace na pohled viditelná není. Doslovný překlad reportáže i s doprovodnými obrázky odvysílala i Československá televize. Švédsko hlásilo alarmující překročení limitů radioaktivních látek v ovzduší, Rakušané v médiích varovali před pitím mléka a částečně také před vycházením, v západním Německu probíhala masivní kampaň, jak se při této krizové situaci chovat. Lidé na východ o Železné opony byly ujišťováni, že o nic nejde.

Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh
Šimon Šafránek 22. června 2018 • 09:22

Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh

První máj

A tak se stalo, že tradiční a povinné prvomájové oslavy, které si Sověti přivlastnili od sociálních demokratů (ti je na konci 19. století zorganizovali jako první), se konaly pod radioaktivním mrakem, který se nad Evropou z Černobylu rychle šířil. Jako první na něj upozornilo Švédsko, následovaly další zasažené státy.

Z městečka Pripjať do hlavního města Ukrajiny Kyjeva je to jen 160 kilometrů. Přesto se pět dní po tragédii ve městě konaly barevné prvomájové oslavy, lidé se v teplém prvomájovém počasí slunili a vystavovali se tak toxickému ovzduší. Kromě prvomájových oslav se v Kyjevě konal také tradiční cyklistický závod míru. Ani ten organizátoři nezrušili. Z účastníků svou účast narychlo odřekl pouze jediný cyklista.

Stejný obrázek bylo možné vidět i v Československu – Československá televize dokonce přinesla reportáž o pěkném počasí i o tradičním prvomájovém průvodu. O radioaktivním nebezpečí nepadlo ani slovo.

Černobylská katastrofa paradoxně přispěla jako pomyslný hřebíček do rakve sovětskému režimu. Jak píše historik Andrej Zubov, informovanost o dříve tabuizovaných tématech se po tragédii proměnila. Krátce po tragédii začaly vycházet dosud nemyslitelné reportáže – o narkomanech, o obchodu s drogami, o nemocech, jako je AIDS, ale také o rozkrádání veřejných prostředků nebo třeba o úplatkářství. Do té doby nevídané jevy tak postupně začaly prosakovat do společnosti, kterou již brzy čekal pád jedné velké poválečné kapitoly.

Krásná, chytrá a smrtící: Sovětská odstřelovačka, která zabila 59 německých vojáků
Rozhodnou u nás volby cizinci? Můžeme si do Europarlamentu zvolit Malťana nebo…




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Extinction Rebellion: Zachránci planety, nebo užiteční idioti?
PREMIUM X Národní divadlo: Dům stavěný z největších ideálů aneb Služba i posluha ve „zlaté kapličce“
PREMIUM X Zelený Raoul: Oplození, slepice a teď i smrt. Přejete si i pohřeb od Andreje Babiše?
PREMIUM X Řidičák na psy: Moderní lidé nevědí, jak se chovat ke psům, a tím je ničí
PREMIUM X Nový feudalismus na postupu: Klimatická opatření mohou Evropu přivést k hladomoru

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější