Putin ve Venezuele riskuje obří prohru na mezinárodní scéně. Rusko mají spasit fake news | Reflex.cz
nahoru

Putin ve Venezuele riskuje obří prohru na mezinárodní scéně. Rusko mají spasit fake news

Viliam Buchert19. února 2019 • 13:49
Putin ve Venezuele riskuje obří prohru na mezinárodní scéně. Rusko mají spasit fake news
foto: Reuters

Pokud je potřeba, nasadí ruský prezident Vladimir Putin sílu. Uplatnil ji kdysi v Gruzii a v posledních letech na okupovaném Krymu, v separatistických částech východní Ukrajiny nebo v Sýrii. Vojenské a finanční možnosti Ruska však nejsou neomezené. Právě naopak. Symbolem politického a strategického selhaní na mezinárodní scéně by se přitom pro Putina mohla stát rozbouřená Venezuela. Rusko proto kolem krachující země rozehrálo dezinformační válku.


Zásadním problémem Ruska je, že v posledních dvaceti letech sice posílalo do Venezuely finanční injekce (hovoří se o více než 17 miliardách dolarů, tuto částku ale Moskva nikdy nepotvrdila, protože se jednalo o podporu místní armády), ale výsledky byly více než žalostné. Jak politicky, tak ekonomicky. Přestože má tato jihoamerická země největší potvrzené zásoby ropy na světě, její hospodářství zkolabovalo, vývoz ropy klesá, má obrovské problémy se zásobováním a kriminalitou, politická situace je nejasná a přes 2,5 milionů lidí uprchlo do zahraničí.

Výsledky spolupráce zkorumpovaných socialistických venezuelských vůdců (dříve Hugo Chávez, dnes Nicolás Maduro) s Ruskem jsou tak tristní, že obě strany nasadily fake news. Dvě zásadní se objevily před několika týdny v prosinci minulého roku a skutečně „zmátly“ světovou veřejnost i média. Podle nich to mohlo vypadat, že spolupráce Ruska a Venezuely bezvadně funguje. Když se ale podíváme za kulisy, je situace jiná. Pro Vladimira Putina mimořádně složitá až nebezpečná.

Když je v koncích, Maduro si vymyslí pomoc „Bílých labutí“

Druhý prosincový týden přiletěly do Venezuely dvě „Bílé labutě“. Tak se říká ruským strategickým bombardérům Tu-160. Podle plukovníka Eduarda Rodjukova z Akademie vojenských věd „šlo o odpověď Trumpovi“ za jeho snahu vypovědět smlouvy o jaderném odzbrojení (ty Amerika skutečně vypověděla). Podle venezuelského ministra obrany Vladimira Padrino Lópeze bylo potřeba „celému světu říct… že i my se umíme bránit“. Měl na mysli obranu proti možné americké vojenské intervenci. Další spekulací bylo, že dvě Tu-160 jsou předzvěstí stálé ruské vojenské základny v této jihoamerické zemi.

Před Vánocemi pak přijel do Ruska venezuelský prezident Nicólas Maduro. Oznámil, že mu vládce Kremlu slíbil 5 miliard dolarů na investice do ropného průmyslu, miliardu na podporu těžby drahých kovů a 600 tisíc tun pšenice. Jak se ukázalo, Maduro si vše, snad kromě té pšenice, vycucal z prstu.

Ruské prachy v černé díře

Podívejme se proto, co jsou báchorky pro veřejnost a média a co je realita. Letadla Tu-160 přiletěla do Venezuely rovněž v letech 2008 a 2013. Pocházejí ze základny u Saratova a provádějí podobné cvičné dlouhé lety. Proč nevyužít Venezuelu, když to má zásadní politický dopad? Pokud jde o ruskou vojenskou základnu, jsou to také jen sny. Ruští odborníci a velitelé vzdušných sil navštívili už v březnu 2009 ostrov La Orchila, který se nachází 200 kilometrů severovýchodně od metropole Caracasu, a tvrdili, že na zdejší základně venezuelské armády by mohli působit i Rusové. Jenže venezuelské zákony zakazují stálé cizí vojenské základny v zemi. Jistě, Rusové by zde mohli být „dočasně“, jako byli „dočasně“ po desetiletí v Československu, které od srpna 1968 okupovali. Jenže taková ruská základna by potřebovala i protileteckou obranu, personál a další vybavení. Nic takového se ovšem nerýsuje.

Pokud jde o slíbenou ekonomickou pomoc, v ruských médiích ji zpochybnili i úředníci ruské společnosti Rosněfť, která se ve Venezuele skutečně výrazně angažuje. Maduro hovořil o 6 miliardách dolarů, ale Moskva podle všeho tyto peníze nehodlá investovat, protože situace je výbušná a mohlo by jít o další finance, které skončí v „černé díře“.

Navíc, a to je mimořádně zajímavé, Venezuela a Rusko nevykazují žádný větší vzájemný obchod, ačkoli o spolupráci se neustále hovoří. Největším obchodním partnerem jsou pro jihoamerickou zemi pořád USA, následuje Čína, významné je Mexiko, Brazílie, Jižní Korea, Španělsko. Rusko je ve všech zveřejněných statistikách na marginálních pozicích. Pokud je dnes někdo reálně velkým a strategickým investorem ve Venezuele, tak je to Čína. Ta poslala za posledních 20 let až 65 miliard dolarů, ale není si v současnosti jistá, zda se jí někdy vrátí.

Blíží se Putinova velká prohra?

V případě Venezuely ale rozehrál Vladimir Putin mimořádnou strategickou hru. Ovšem tím, že pokračuje hospodářský kolaps tohoto státu a země má dnes dva prezidenty a Madura podporuje (kromě armády) jen kolem 30 procent obyvatelstva, se Moskva dostává do těžko řešitelné situace. Vojenské dobrodružství jako na Ukrajině či v Sýrii zde totiž nepůjde zopakovat.

Putin je navíc podle dostupných informací doma „obklíčen“ třemi skupinami, přičemž každá prosazuje ve Venezuele něco jiného. Ekonomové ho varují, že náklady na hospodářskou záchranu a reformy ve Venezuele jsou příliš vysoké na to, aby je Rusko mohlo zvládnout. Rizika jsou obrovská a ztráty mohu být neomluvitelné. Oligarchové prý ale tlačí na ještě tvrdší postup, aby Moskva mohla ovládnout místní nerostné zdroje země. Jenže v tom jí silně konkurují USA a Čína. A konečně geopolitičtí stratégové údajně Putinovi tvrdí, že by bylo ideální vytvořit „venezuelský ruský satelit“ na „zadním dvorku Spojených států“. Jak ho pak udržovat v chodu, ovšem není jasné.

Druhé dvě varianty se už dnes zdají být nereálné. Pokud padne Madurův režim a Venezuela nastoupí za pomoci Západu cestu k politickým a ekonomickým reformám, bude to největší prohra Vladimira Putina na mezinárodním poli. Není k ní daleko.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější