Irská pojistka a brexit: hlasování bude provázet zmatek | Reflex.cz
nahoru

Brexit vnesl do britské sněmovny zmatek. Kdo teď drží trumfy? A proč je tak důležitá irská pojistka?

Petr Sokol29. ledna 2019 • 12:37
Brexit vnesl do britské sněmovny zmatek. Kdo teď drží trumfy? A proč je tak důležitá irská pojistka?
foto: ČTK

Dolní komoru britského parlamentu v úterý čeká další klíčové hlasování o brexitu. Nebude se sice rozhodovat o konkrétním závazném dokumentu, ale poslanci se hlasováním o návrhu usnesení, které předložila premiérka Mayová a které má určit další postup při „vystupování“ z EU, pokusí zjistit, jaké řešení má vlastně většinovou podporu v britském parlamentu.

Premiérka Mayová stále tlačí plán B, který se ale moc neliší od původního postupu. Chce s Bruselem vyjednat určité změny dohody, na níž se Brusel loni dohodl s Londýnem, ale kterou britští poslanci v hlasování drtivě odmítli. Podstatou změny má být zmírnění tzv. irské pojistky (Irish backstop), kterou obsahuje původní znění dohody o vystoupení Velké Británie z EU.

Tato pojistka má znemožnit situaci, kdy by výsledkem brexitu bylo obnovení hranic mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Podle ustanovení o pojistce by v případě, že se EU a Británie nedohodnou na jiném řešení, nastal stav, kdy Severní Irsko zůstane v podstatě součástí vnitřního trhu a zbytek Velké Británie bude s EU tvořit „společné celní území“, aby nemusela být celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem království.

Profesor Ptáček: Vládnou nám bezcitní psychopati, za většinu nemocí si můžeme sami,…

Premiérka pro rebelský návrh

To ale v praxi znamená dvě věci: celé Spojené království fakticky zůstane v celní unii s EU a v Severním Irsku budou kvůli větší účasti území na vnitřním trhu platit trochu jiná pravidla než v Anglii, Skotsku a Walesu. To první se nelíbí hardcorovým euroskeptikům v premiérčině straně, to druhé severoirské Demokratické unionistické straně (DUP), která drží u moci menšinovou konzervativní vládu. Obě skupiny pak přivádí do varu skutečnost, že pojistka má platit, dokud se obě strany nedohodnou na jejím zrušení, což podle euroskeptiků znamená, že bude trvat věčně, protože Brusel kvůli zájmům Irska na její ukončení nikdy nepřistoupí.

Kdo je kdo před dalším důležitým hlasováním:

Mayová nyní přesto sází na možnost, že britští poslanci jí dají mandát vyjednat s Bruselem určité omezení irské pojistky a vyjednavači EU budou pod časovým tlakem ochotni dohodu o podmínkách brexitu znovu otevřít, přestože o ní nová jednání dosud jednoznačně odmítali. Premiérka bude proto v úterý v Dolní komoře paradoxně tlačit konzervativní poslance, aby hlasovali pro „rebelský“ poslanecký pozměňovací návrh, který předložil jeden ze stranických euroskeptiků a podpořil ho předseda klubu 1922, který sdružuje tzv. konzervativní backbenchery (poslance bez vládní funkce), Graham Brady.  Jeho „pozměňovák“ má za cíl nahrazení irské pojistky jiným opatřením, které by zabránilo nutnosti „tvrdé“ hranice mezi oběma částmi Irska.

Jak se volí ve volbách do Evropského parlamentu? Vybrat jediný lístek a kroužkovat jen…

Klíčový muž „v paruce“

Když se ale dostáváme k pozměňovacím návrhům, musíme zmínit skutečnost, že klíčovou roli při jejich úterním projednávání sehraje předseda Dolní sněmovny John Bercow. Britský parlament totiž funguje podle specifických pravidel, která ve zbytku evropského kontinentu působí opravdu nezvykle. Schůzi sněmovny totiž řídí její předseda (Speaker), který se momentem svého zvolení fakticky stává nezávislým poslancem, který ale ve sněmovně hlasuje pouze při rovnosti hlasů, a to ještě podle určitých pravidel, kdy se snaží vždy stát na straně statu quo a proti „novotám“. Předseda sněmovny navíc při zasedání sám rozhoduje, které pozměňovací návrhy nechá hlasovat a které naopak odmítne.

To mu aktuálně dává velkou moc ovlivnit nepřehlednou situaci kolem brexitu. Již při hlasování o dohodě o podmínkách současný předseda John Bercow některé důležité pozměňovací návrhy nepřipustil k hlasování a vyvolal tím hněv konzervativců. Bercow je totiž zvolený do parlamentu původně jako konzervativní poslanec, ale vláda ho teď považuje za naprosto nevyzpytatelného a spíše stranícího opozici. Místní organizace Konzervativní strany v jeho obvodě už dokonce začala přemýšlet, zda mu v příštích volbách nepostaví protikandidáta. To by bylo prolomení dávné tradice, podle níž strany nestaví předsedovi sněmovny žádné protikandidáty, pokud chce obhájit svůj poslanecký mandát. Toto pravidlo dosud porušily jen strany mimo hlavní proud (například bývalý předseda euroskeptické strany UKIP NIgel Farage), nikdy ale některá z „velkých“ stran.

Přes tuto hrozbu ale Bercow sehraje klíčovou roli i při úterním hlasování, protože opozice předložila řadu pozměňovacích návrhů, které mají vládu přesvědčit, aby se vydala v otázce brexitu jiným směrem. Řada z nich se liší jen v detailech a to, které se nakonec budou hlasovat, může při nejasných poměrech ve sněmovně hodně ovlivnit konečný výsledek.

Jan Ferák: Český letec uprostřed velkého dramatu španělské občanské války a v…

Rozštěpení labouristi

Ještě více než předseda sněmovny ale výsledky ovlivní jiný muž – šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Ten za sebou může mít hypotetickou většinu ve sněmovně, složenou z jeho strany a menších opozičních subjektů doplněných o protibrexitovou skupinu poslanců Konzervativní strany. S její pomocí by Corbyn mohl brexit zastavit, nebo minimálně vyvolat druhé referendum, musel by ale chtít.

Zatím lavíruje, což vede k prohlubujícímu se rozštěpení jeho strany. Řadový poslanci labouristů podali pozměňovací návrhy, které se pokouší prosadit různé překážky brexitu. Vedení je ale nechce zatím podpořit. Jde nejenom o návrhy na vypsání druhého referenda, ale také o ustanovení, které by znemožnilo brexit bez dohody. Tímto směrem jde návrh labouristky Yvette Coperové, který navrhuje, aby sněmovna schválila žádost Bruselu odložit brexit do konce roku 2019, pokud vláda neprosadí dohodu o podmínkách brexitu v britském parlamentu ani do konce února.  

Izraelské vojačky vypadají na sociálních sítích jako sexy modelky, ale jsou to i tvrdé …

Nepřehledné hlasování

Corbyn a jeho kolegové v čele strany ale už váhají i u tohoto návrhu, protože se bojí, že i jen odkladem brexitu ztratí část svých voličů, kteří v referendu hlasovali pro odchod z EU. Předkládají proto vlastní návrh, který chce, aby země zůstala v celní unii, ale odešla z EU podle původního časového plánu. Tento návrh ale pravděpodobně nezíská podporu všech labouristů ani menších opozičních stran.

Dolní komoru proto v úterý vpodvečer čeká poměrně nepřehledné hlasování, v němž padnou například i návrhy, aby sněmovna absolvovala orientační hlasování o všech variantách a zjistilo se tak, která má největší šanci. Poslanci také mohou hlasovat o návrhu, který pěkně ilustruje současnou situaci a podle něhož by řešením situace s brexitem bylo náhodné vybrání například 500 členů „občanského shromáždění,“ které by problém prodebatovalo a navrhlo řešení situace.

Úterní hlasovací maraton dokonce může skončit i výsledkem, kdy žádný z návrhů nezíská většinu. Na druhou stranu platí, že i případně přijaté usnesení bude každopádně právně nezávazné a celou situaci s brexitem na ostrovní straně ani ono samo nevyřeší. Maximálně může naznačit další směr.

Rok brexitu: Odchod Británie z EU je blíž, podporuje ho i lídr opozice Corbyn. Šokoval…
Krásné a statečné: Jedinečné snímky sestřiček, které pečovaly o zraněné ve Vietnamu,…





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,640
22,790
29,590
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější