Kůrovec zase řádí, pomáhá mu sucho, které ničí stromy. Suchu zase pomáhá naše jezeďácké zemědělství. Co s tím? | Reflex.cz
nahoru

Kůrovec zase řádí, pomáhá mu sucho, které ničí stromy. Suchu zase pomáhá naše jezeďácké zemědělství. Co s tím?

PETR HAVEL10. června 2018 • 07:00
Kůrovec zase řádí v českých lesích. Na snímku pořízeném v lesích nedaleko Olomouce je tabule upozorňující na jeho výskyt.
Kůrovec zase řádí v českých lesích. Na snímku pořízeném v lesích nedaleko Olomouce je tabule upozorňující na jeho výskyt.
• foto: 
ČTK/Peřina Luděk

Jestli někde vždy a za každých okolností platí slogan, že vše souvisí se vším, pak je to v procesech odehrávajících se v přírodě. Pokud tak nezměníme současný přístup škatulkování problémů na jednotlivé zemědělské komodity, hory a doly, rostlinnou a živočišnou výrobu, malé a velké podniky nebo hospodaření na polích a v lesích, nedobereme se nikdy k řešením zlepšujícím stav naší krajiny.

V Česku opakovaně sledujeme přemnožení kůrovce. Prakticky všechna dnes diskutovaná řešení poukazují na potřebu změn lesnických zákonů, lesnických zakázek či nakládání s dřevem poté, co se vytěží, tak, aby neposkytovalo kůrovci žádoucí potravu.

Všichni se přitom shodují, že primární příčinou oslabující odolnost stromů vůči tomuto škůdci (ale i jiným škůdcům) je sucho, přičemž vyšší odolnosti lesních porostů vůči němu má být dosaženo vyšším podílem listnáčů na úkor smrkových monokultur.

Lež o Lidicích: Poněmčení dětí bylo eufemismem, 82 jich nacisté udusili plynem

Pole vysávají lesy

Zatím nikdo ale nepoukázal na skutečnost, že prakticky všechny lesní porosty v ČR sousedí se zemědělsky obhospodařovanými pozemky, což jsou nejčastěji pole. Právě pole, která nedokáží v krajině v dostatečné míře zadržovat vodu (rozhodně méně než les), především pak v případě, že jde o rozsáhlé, nepřerušované plochy. Vyschlá pole tak spolupůsobí na vysychání lesů.

Nakolik se ale naše velké širé rodné lány na poklesu mělkých hladin podzemních vod v lesních porostech podílejí, zatím nikdo nezjišťoval. Nejspíš to nikoho nenapadlo. Také to ale může být tím, že by z příslušného šetření vyšlo, že neschopnost zemědělské krajiny zadržovat vodu má na rostoucí sucho v sousedících lesích vliv významný. Takový argument by totiž zasahoval do zájmů mnoha lidí.

Les se sousedním polem tvoří spojené nádoby. Symbolickým dnem je v tomto případě matečná hornina, ve většině případů nepropustná vrstva krystalických břidlic a žul tvořící podloží jak příslušného pole, tak sousedního lesa. Pakliže se voda z dešťů do povrchových vrstev polí nedokáže vsáknout, dotuje podzemní zdroje vody pod polem les, a pole tak vlastně lesní porosty vysávají.

Fakta a mýty o řepce. Co může zastavit její pěstování? Pobírají na ni zemědělci dotace?…

Co s tím

Má to svou geologickou logiku za situace, kdy se voda z dešťů zadržovaná v lesích nemůže přes nepropustné vrstvy vsáknout hlouběji, a tak se rozpíná do šířky. Tím se dostává z okrajů lesů „pod pole“, tam se ale nezadrží a vypaří. A les má pak ve výsledku nižší zdroje vody z mělkých zvodní, což oslabuje jeho zdravotní stav.

Uvedený příklad je především apelem k tomu, co bylo řečeno na začátku – totiž že je třeba i opatření vůči kůrovci posuzovat komplexně, v rámci celé krajiny. To znamená zahrnout do prevence rizik šíření kůrovce do budoucnosti i způsob zemědělského hospodaření na polích a velikost a strukturu polních ploch. Ostatně v případě honiteb jsou také pole i lesy součástí jednoho celku.

Autor je agrární analytik a provozuje web nase-voda.cz

Babišův Agrofert hospodaří na cizích polích a bere za to dotace. Na vině je i…
Proč Habsburkové popravili 27 „českých pánů“? A kdo se popravě vyhnul?

PETR HAVEL


Klíčová slova: kůrovec, lesy, pole, lány, sucho



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,700
22,470
28,670
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější