Jsou to již dva měsíce, co menšinová vláda Andreje Babiše nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a podala demisi. Šéf ANO následně dostal od prezidenta Miloše Zemana i druhé pověření pro sestavení vlády. Od té doby již uteklo hodně času a situace se nepohnula ani o píď a vše nasvědčuje tomu, že si Česko na vládu s důvěrou sněmovny počká ještě několik dlouhých měsíců. Pro politika Babišova střihu to není příliš skvělá vizitka.
Abychom byli korektní a Babišovi nekřivdili, je potřeba uvést, že on (či Jaroslav Faltýnek a další vrcholní představitelé ANO) stále vedou řadu jednání o možné podobě budoucí vlády. Soudě podle výsledků jsou to však jen sondážní oťukávačky bez hmatatelného a viditelného pokroku.
Zásadní potíž spočívá v tom, že ANO vede (nebo se snaží vést) rozhovory se všemi stranami najednou. Čestnými výjimkami jsou snad jen TOP 09 či Piráti (ale možná se na tajňačku potkává i s nimi). Každé straně Andrej Babiš něco slibuje nebo ji na něco láká, aby hned druhý den něco jiného slíbil další straně. Je to docela schizofrenní pozice, jednu chvíli něco slibovat ČSSD či KSČM, další den něco jiného SPD a pak hned nato vyzvat k jednání ODS, pro kterou jsou věci, na kterých vyjednávají „expertní týmy“ ANO a levicových stran nebo ANO a SPD něčím jako červený hadr na býka. Co se pak honí v hlavách představitelů jednotlivých stran, které pak u Babiše rotují jako apoštolové v orloji, netřeba příliš pracně domýšlet.
Předčasné volby?
Najednou se tu pak začíná vkrádat drzá otázka, zda svá sondážní jednání se všemi stranami najednou Andrej Babiš myslí skutečně vážně, anebo jde jen o taktiku a jakési divadlo pro veřejnost.
Před lidmi pak může hořekovat, že se chce dohodnout, ale všechny strany mu dávají košem. Není proto náhodou, že Babiš začíná objíždět české a moravské kraje, kde slibuje všechno všem, jako by si pomalu chystal půdu pro předčasné volby.
První vítěz bez důvěry
Zástupci řady stran unisono tvrdí, že Česko už vládu mohlo dávno mít nebo je to otázka jen několika týdnů. Samozřejmě za předpokladu, že v ní Andrej Babiš sedět nebude. To je zase pro ANO nepřekročitelná podmínka. Druhým faktorem je, že ve svém vyjednávání s ostatními stranami ANO moc nepočítá s tím, že by se nějak důstojně dělilo o posty či udělalo nějaký zásadní programový ústupek. Realita je však taková, že bez toho vládu nesestaví. Ta – jak známo – musí být za současného rozložení sil koaliční a přes to tady nejede vlak.
Pokud Andrej Babiš a ANO nezmění svůj styl, vláda s důvěrou tu nebude. Předpokládám, že v ANO jsou si toho dobře vědomi, přesto se snaží udržet si tvář za každou cenu. Zkrátka jen hrají mocenský poker a u toho tahají možné koaliční strany jako králíky z klobouku. Přitom doufají a zbožně věří, že některá nakonec vyměkne. To se může klidně stát. Ale také nemusí. Co bude následovat potom? A hlavně, co na to řeknou voliči Andreje Babiše? Jak bude v jejich očích vypadat? Označení „vítěz, kterému se ale nepovedlo sestavit vládu s důvěrou“, není příliš lichotivé a v Česku by to tak byl první případ svého druhu.
