Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. Zdroj: Profimedia.cz

Ústava není trhací kalendář, neměňme ji z populistických důvodů. Ruce vzhůru, Senáte!

Horní komora našeho parlamentu bude za pár dnů (na své prosincové schůzi příští týden ) projednávat relativně zásadní novelu naší ústavy, jež by měla dát legálním držitelům zbraní právo zasáhnout k zajištění bezpečnosti země.

Připomeňme, že zmíněná novela z legislativní dílny poslanců ČSSD, ANO, KSČM a ODS má do ústavního pořádku zavést to, že čeští občané mají právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu.

Nalijme si čistého piva, jde o zbytečný ústavní paragraf, který ve skutečnosti v české společnosti nic nezmění. Právo držet a v případě nouze použít zbraň totiž občanům dává již dnešní zákon o zbraních. 

Prý nám ústavní změna pomůže proti „bruselské směrnici“. Nepomůže. Evropské právo je nadřazeno právu českému. Případné nové znění ústavního zákona na implementaci směrnice zkrátka a dobře nic nezmění. Dál bude pro nás závazná. Současný humbuk je jen populistickým kabaretem, nic neřeší. Nota bene dnešní zákony o zbraních v ČR jsou kvalitní a nepřináší zásadnější problémy.

Proč je tedy měnit? Proč měnit něco co funguje?

Právo na držení zbraně není součástí žádné ústavy členského státu EU. Naopak by nás tato změna posunula směrem k ústavám jihoamerickým a ke Spojeným státům americkým. V USA se však toto právo dostalo do základního zákona v 18.století, nebylo tam tedy přidáváno v 21.století.

Dalším oblíbeným omylem kolujícím po českých sociálních sítích je informace, že změna ústavy prý pomůže myslivcům anebo sportovním střelcům. To je absolutní právní nesmysl, na jejich postavení nemá a ani z prapodstaty věci nemůže mít vliv. Autor proti zmíněným skupinám myslivců a sportovních střelců samozřejmě nic nemá, ale nelíbí se mu, že jsou bráni takřka jako rukojmí této novely. Hloupé jsou názory, že kdo bude hlasovat proti zmíněné novele ústavy, tak pohrdá myslivci a sportovci.

Na závěr glosy si položme kruciální právně-filozofickou otázku: Jsou zbraně v rukou civilistů nejlepší obranou proti teroru? Kolik teroristů reálně – jestliže pomineme specifickou situaci Izraele – civilisté kdy zlikvidovali? A k čemu pak máme profesionální bezpečnostní aparát?

Neměňme naši normu norem zbytečně a navíc v zásadě ze zbytných populistických důvodů.

Pochybovačná otázka na úplný závěr – páni politici, dojde pak ke snížení daní, když si část bezpečnosti budou občané, alespoň dle některých našich zákonodárců, zajišťovat aktivně sami?

Autor je právník a publicista