Je třeba už na plnou hubu říct, že sportovní svět je prorostlý korupcí jak sicilská mafie, že když je tělesný pohyb institucionalizován, tak okamžitě jde jen o prachy, a že řadový občan tohoto státu nemá nejmenší povinnost do toho soukolí amorálnosti a zlodějiny přispívat z daní.
Jsem nesportovec. Ne antisportovec - pokud se někdo věnuje sportu či jeho sledování mimo mé bezprostřední blízkosti, je mi úplně lhostejný. Nemám proti sportu - aktivnímu či pasivnímu - nic osobního. Realita mne však dovedla k tomu, že chápu sportovní instituce stejně negativně jako lidskoprávní nevládky.
Co vlastně o sportu vím? Jen to z běžných nesportovních medií, ale ne z jejich sportovních stránek - ty nečtu. Takže když zalovím ve své paměti, vylovím jen pár historek o dění ve sportovních institucích České republiky. Milé je, že sport se nestal problémovým odvětvím až po revoluci. Nejprve si v paměti totiž vybavuji, někdy těsně po revoluci, vlnu informací o tom, že za bolševika se řadě našich vrcholových sportovců mohlo směle říkat bobuláři. Že se za bolševika do našich vrcholových borců hrnul doping lopatou. To je asi nejstarší informace o sportovním dění, kterou v hlavě vylovím. A už ten pvní dotyk se světem sportu je dotykem s mravním marasmem.
Mnohem jasnější kontury pak má vcelku nedávná a zatím nejlegračnější sportovní událost České republiky, to jest skandál Ivánku, kamaráde... Zásadní sportovní událost - zveřejněni odposlechů vrcholových fotbalových bafuňářů, ve kterých si domlouvali, který zápas jak dopadne, a za kolik. Aféra byla tak populární, že na jejím půdorysu vznikla úspěšná divadelní hra, a dokonce obohatila český jazyk. Úsloví „kapříci připlavali“ se užívá jako standardní synonymum výroku „mám pro tebe ty peníze“. Takže i můj druhý životní sportovní zážitek byl zážitek čirého hnusu a odporu. Sportovní bafuňáři plně v rámci ducha fair play kupčili s výsledky sportovních klání.
Třetí událostí ze světa sportu, kterou si vybavím, byla takzvaná Křetínského taška - to jest nějaké dokumenty, které přebral pan Pelta od majitele fotbalové Sparty pana Křetínského, Pelta o nich mluvil v televizi s výrazem tváře odpovídajícím aktuálně prasklému hemeroidu a lamentoval o korupci, až mi ho bylo líto. Přesto ze škandálu nakonec nic nebylo a vyšuměl.
No a konečně posledním dotykem světa sportu je zpráva, že výše zmíněný pan Pelta je ve vazbě kvůli čachrování s dotacemi do sportu. Jak ukazuje realita - ve sportovních institucích se krade a uplácí, až z toho sportovce bolí svaly. A já na ty jejich zdraví prospěšná šméčka nejsem ochoten přispívat z daní. Loni stát vyhodil do sportu skoro čtyři miliardy, letos do něj má nastrkat miliard šest. Takže volám: Zastavme to! Zrušme finanční podporu sportu, zrušme státní dotace na jeho rozvoj, protože praxe ukazuje, že jakékoliv peníze zaslané sportovním institucím budou vždy nenávratně rozkradeny.
