Série voleb v klíčových západních státech v následujících dvanácti měsících (Rakousko, USA, Německo, Francie, Itálie) může zásadně ovlivnit, kdo bude rozhodovat o dalším běhu světa. Velmi brzy mohou mezi světovými demokratickými lídry zasedat Donald Trump, Marine Le Penová, Beppe Grillo či nečekaní šéfové menších států. Nezbláznil se celý svět?
Vzpomínáte, jak většina komentátorů věštila, že Donald Trump nemůže projít ani republikánskými primárkami? Podobný scénář se teď opakuje v menší intenzitě při předvídání toho, kdo je favoritem souboje Trump–Clintonová. Místo dvojboje politických dynastií se utkává politická matadorka a enfant terrible reprezentující naštvanou část Ameriky.
Spojené státy
S Trumpem se vrací do politiky v USA nejenom hlas amerického izolacionismu, který už nechce dělat světového četníka, ale také starokonzervativní rezervovaný postoj k volnému obchodu. Díky tomu se na Trumpa dívají přes prsty téměř všude v zahraničí, ale ve Spojených státech mu to umožňuje vytvořit netradiční, ovšem vítěznou voličskou koalici, která ho dovede až do Bílého domu.
Rozjitřený svět všude okolo, jenž až do USA přichází v podobě prvních islamistických teroristických útoků, Trumpovi cestu k prezidentství ještě zjednodušuje. Od ledna může proto v Oválné pracovně Bílého domu sedět muž, který oprávněně děsí malé národy, jež se dosud spoléhaly na ochranný americký deštník, návrhem, aby se na své bezpečnosti podílel každý především sám. S nadějí k potenciálnímu novému americkému prezidentovi mohou naopak hledět ti, kdo věří, že Amerika se nejprve musí dát sama dohromady, aby pak mohla hrát ve světě ochránce svobody a demokracie.
Končí starý svět. Co přijde? Jak dopadnou volby v Německu, Turecku a dalších zemích? Jak bude svět vypadat podle Reflexu se dočtete v hlavním tématu nového čísla.
