Někteří bdělí obyvatelé Smilovic na Frýdecko-Místecku se postavili proti příchodu iráckých křesťanských uprchlíků. Těch, kteří přicházejí legálně a po schválení vládou. Blouznění pomatených spoluobčanů vrcholí.
Bouřlivý průběh mělo 15. února jednání zastupitelstva ve Smilovicích na Frýdecko-Místecku, kam by měla v tyto dny přicestovat první skupina iráckých křesťanských uprchlíků. Jejich dočasný pobyt vyvolal mezi částí místních nevoli a většina z asi sedmi desítek obyvatel, kteří se účastnili zasedání, dala hlasitě najevo, že je v obci nechce a nebudou v ní vítáni. Podle ČTK: Uváděli, že se rozhodovalo „o nich bez nich“. V diskusi se zajímali o to, jaké budou mít příchozí lidé sociální návyky, z čeho bude jejich pobyt financován či proč se raději nepomáhá českým občanům v nouzi. Vyslovovali rovněž obavy z toho, že bude ohroženo jejich bezpečí. Během zasedání dokonce skandovali, že uprchlíky v obci nechtějí.
Jeden z mála diskutujících, který se nepostavil proti příchodu iráckých křesťanů, byl Petr Tomeczek, jenž má svůj dům hned vedle střediska Karmel, kde mají běženci pobývat. „Je to určitá obava z muslimských teroristů, ale jak jsme tady slyšeli, lidé nerozlišují mezi křesťany a muslimy, mezi těmi, kteří jsou utlačováni a kteří chtějí nějak prosazovat muslimskou víru a používají k tomu i teroristické útoky. Rozdíl nechápou, nebo spíše nechtějí pochopit.“
Další z obyvatel obce, jehož dům stojí v blízkosti Karmelu, však tvrdí: „Do hlavy jim nevidíme a žádné dobré reference o nich nejsou. Arabský svět se podílí na teroristických akcích, a kde máme ty záruky, že to tady opravdu budou křesťané?“
Říci, že do hlavy někomu nevidíme, to je skutečně zabijácký obrat. Pro demagogii je ideální, protože na něj není co říct. Jistě že do hlavy nikomu nevidíme, dokud mu ji pořádně nerozbijeme.
Podle výsledku voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2013 zdejší občané volili z 60 procent vládní strany, tak by snad mohli vládu trochu podpořit. Nebo tolik křičí těch 33 voličů Úsvitu, 26 komunistů, 12 SPO – zemanovců a ti tři, co volili Dělnickou stranu sociální spravedlnosti? Obec má 714 obyvatel, z toho 351 ekonomicky neaktivních. Kolik lidí stačí na to, aby ovlivnili před celou zemí obraz obce?
Pokud jde o uprchlickou krizi, bylo by dobré vidět, že je právě tím, čím je, tedy problém, nikoli konec světa. Sama o sobě jsou důležitá fakta, jež o celé věci máme. Jen namátkou.
Předně to není poprvé, že přichází tolik lidí. V roce 1992 žádalo v Unii, která tehdy měla jen 15 států, o azyl 672 000 lidí a v dalších 13 zemích jich bylo tolik (jen ve Švédsku 84 000 žádostí), že by celkový počet činil 900 tisíc. Několik let proudí do Unie více než dva milióny imigrantů za rok. V roce 2010 se vydalo 2,47 miliónu povolení k pobytu.
Evropská unie má půl miliardy obyvatel, takže loňský milión znamená dvě desetiny procenta. Problém je především v jejich nerovnoměrné koncentraci.
Jenže fakta lidi, kteří mají předem daný názor podle toho, co jim vykládá Zeman, Okamura, Konvička a vůdci náckovských skupin, tedy nepřizpůsobivých individuí, nezajímají. Všechno nakonec smetou se stolu s tím, že je to určitě jinak a panstvo lže a že do hlavy nikomu nevidíme. V některých případech je to snad i dobře, jednomu by se z toho pohledu nejspíš ještě přitížilo.
