ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ČTK/AP/Hassan Ammar

O relativismu v zahraniční politice: Rusové, Číňani a Saúdové

Jeden aspekt české, a konec konců celé západní zahraniční politiky, mě dlouhodobě uvádí do rozpaků. Či lépe řečeno - řada medií a aktivistů z nás dělá voly. Jedná se o udělování lidskoprávních nálepek různým režimů, které vůbec neodpovídá realitě.

Uvedu tři příklady. Rusko je postkomunistická totalitární země, která de facto nemá opozici. Odpůrci režimu jsou pronásledováni, menšiny jako například homosexuálové jsou diskriminovány, a když někdo udělá - jako třeba Pussy Riot - nějakou výtržnost, jde natvrdo do vězení. Proto Rusko kritizujeme, a není dost dobře možné jej díky laxnímu vztahu k lidským právům brát jako relevantního partnera. Když nějaký státník udělá směrem k Rusku vstřícné gesto, je kritizován, že nadbíhá totalitě. Vždyť Rusové nedodržují lidská práva.

 Čína je komunistická totalitární země, která de facto nemá opozici. Odpůrci režimu jsou pronásledováni, menšiny jako Ujguři jsou diskriminovány, a když někdo udělá - jako třeba Aj Wej Wej - nějaký čin, který není moci po vůli, jde natvrdo do vězení. A režim mu navíc bude ještě léta dělat problémy, honit ho kvůli daním a celkově buzerovat. Proto není možné Čínu brát jako relevantního partnera, není eticky únosné s ní obchodovat, a lidskoprávní politiku Číny je nutné kritizovat. Politik, který udělá směrem k Číně vstřícné gesto, je zavržen. Vždyť Číňané nedodržují lidská práva.

 Saúdská Arábie je primitivní, středověké, brutální království. V zemi není žádná legální opozice. Pokud se někdo pokusí o sebemenší kritiku režimu, může být bestiálně umučen, jako Ali al-Nimr, který je za účast na protivládní demonstraci (to je zde hrdelní zločin) odsouzen k trestu smrti ukřižováním. Svoboda slova je na tom v této zemi tak dobře, že blogger Raif Badawi byl za texty na internetu, co se nelíbily královské rodině, odsouzen k deseti letům vězení a tisíci ranám bičem. Lidská práva v Saúdské Arábii neexistují. Přesto je Saúdská Arábie náš vážený obchodní partner a také partner v koalici proti Islámskému státu.

 Na rozdíl od Ruska a Číny Saúdy tolerujeme i s jejich šarijatským konceptem spravedlnosti a lidských práv. Je pravda, že Čína a Rusko nás mocensky ohrožují, zatímco Saúdové zatím podobné ambice nemají. To je jeden z důvodů různých metrů, kterými posuzujeme okolní režimy. Z etického hlediska je to ale úplně jedno, eticky jsou zavrženíhodní Číňani, Rusové i Saúdové úplně stejně, neboť šlapou po lidských právech a individuálních lidských osudech.

Jenže základním heslem naší zahraniční politiky je heslo: Ať je to lump, hlavně když je s námi! Při vší úctě k naší civilizaci a vymoženostem našeho kulturního okruhu je tento dvojí metr na zločinné režimy trochu na zvracení.