Západní demokratický svět spokojeně mručí. Mocnosti se dohodly s Íránem, že ten zaměří svůj jaderný program pouze na mírové účely. Rada bezpečnosti OSN rychle připravila rezoluci, která povede ke zrušení sankcí proti Teheránu. Obchodníci se těší na nové kšefty. Jenže zrušení sankcí a vyšší vývoz íránské ropy zajistí islamistickému režimu více peněz a to znamená, že radovat se mohou i různé teroristické skupiny a diktátoři. Írán je totiž jejich dlouholetým velkým sponzorem.
Teherán se nijak netají tím, že sponzoruje zbraněmi, municí, penězi a nabídkou výcviku pro vojáky a bojovníky mnoho teroristických organizací a diktátorských režimů. A dokonce jde tak daleko, že úzce spolupracuje nejenom se šiítskými souvěrci (šiítský islám je státním náboženstvím Íránu a vyznává ho přes 90 procent obyvatel), ale i se sunnitskými radikály.
Írán je letitým sponzorem diktátorského syrského režimu Bašára Asada. Pokud bude mít více peněz a přístup k lepším technologiím, může to občanskou válku v Sýrii jen prodloužit. Teherán má mimořádně blízko i k nevyzpytatelné irácké vládě a trénuje tamní šiítské milice, protože pravidelná armáda je v nekonečném rozpadu. Pomáhá etnicky čistit hlavní město Bagdád od sunnitů. Příkladně spolupracuje také se Severní Koreou.
Otevřeně a mohutně podporuje teroristické hnutí Hizballáh, které má dnes nesmírně silné politické i vojenské pozice v Libanonu a obsadilo i některé oblasti v Sýrii.
Írán podporuje i palestinské teroristy z Hamásu, které cvičí a dodává jim rakety, kterými ostřelují Izrael. Na íránském území jsou v současnosti také čtyři výcvikové tábory pro afghánské islamistické rebely z Tálibánu (základny jsou v Teheránu, Záhedánu, Mašhadu a v provincii Kerman).
Peníze z Teheránu putují také k islamistům do mnoha dalších zemí Afriky a Asie.
Tohle všechno Západ ví. A první reakce na uzavřenou dohodu?
Německo poslalo tento týden do Íránu velkou delegaci vedenou vicekancléřem, ministrem hospodářství a energetiky i předsedou sociálnědemokratické SPD Sigmarem Gabrielem, který si přivezl i 100 představitelů velkého byznysu. „Rychle zdvojnásobíme vzájemný obchod,“ zní z německých politických kruhů.
Za poslední rok a půl pak bylo v Íránu několik stovek zahraničních delegací, které bažily po nových obchodech a hledaly investiční možnosti. Podle dostupných údajů až 90 procent z nich tvořili lidé z Evropy – zejména ze Skandinávie, Velké Británie, Německa a Itálie.
Otázkou je, zda Írán vůbec podepsanou jadernou dohodu dodrží. Ovšem stávající chování západních demokracií k této zemi může situaci v rozbouřených regionech Afriky a Asie ještě zhoršit.
Svými penězi tak může Západ nepřímo podporovat teroristy, což představuje fatální selhání (podobných jsme přitom zažili už dost), oslabovat spojenecký Izrael a zvyšovat vliv Íránu. Paradoxně se tak jaderná dohoda může stát omylem desetiletí.
