Život v Norsku se Evě Michalákové  i jejím dvěma synům kdysi líbil.  Byl to téměř ráj.

Život v Norsku se Evě Michalákové i jejím dvěma synům kdysi líbil. Byl to téměř ráj. Zdroj: Archív Evy Michalákové

Norové přitvrdili vůči matce odebraných českých děti. Chce se s ní syn stýkat?

Česká matka Eva Michaláková, které norské úřady odebraly před více než třemi lety její dva syny, bude moci zřejmě své děti vídat ještě méně než dosud. Dvouhodinové setkání dvakrát ročně by se mělo zkrátit na 15 minut. Matka na to přistoupila na dnešním jednání s norskou sociální službou.

Tuto informaci řekla ČTK poslankyně Jitka Chalánková, která byla na schůzce se sociálními pracovníky. Ti o případné adopci dětí v Norsku dnes nerozhodli. Michaláková dál o své děti usiluje.

"Maminka konstruktivně souhlasila s podmínkami, které si údajně starší syn přeje, tedy aby byly schůzky krátké jen 15 minut. Mladší si zas přeje, aby u toho byli oba. Souhlasila i s tím, že mohou být přítomni pěstouni," popsala poslankyně. Termíny setkání a dalšího jednání s úřady zatím nepadly.

Evu Michalákovou doprovázela na jednání její norská advokátka. Zúčastnila se ho i Chalánková s českým právníkem rodiny Pavlem Hasenkopfem. Podle české poslankyně se diskuse dotkla i toho, že by sociální služba matku zbavila rodičovských práv a dala v Norsku hochy k adopci. "Tato debata ale nebyla dokončena," dodala Chalánková. Šokovalo ji prý, že sociální pracovníci neodpověděli na to, proč Češce děti odebrali, v čem případně jako matka selhala a jak by měla péči zlepšit. Zkoumat prý budou jen její "budoucí kompetence", zdravotní stav či jejího nového partnera.

Norská sociální služba odebrala Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. Matka přiznala, že syny výchovně plácla. Norsko na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakázalo, příslušný zákon má od roku 1987. V únoru 2012 norské úřady rodiče zbavily práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině.

Norské soudy dřívější odvolání matky odmítly. V listopadu 2013 se obrátila i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který loni její stížnost nepřijal. Česká vláda podmiňovala své kroky tím, že žena musí nejdřív v Norsku požádat soud o svěření dětí do péče. Udělala to loni v polovině prosince. Naše ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.

Chalánková už dřív žádala, aby ČR dala hochům diplomatickou ochranu a dostala je do Česka. Podle ní není teď ale možné říct, jak by další kroky ČR měly přesně vypadat. "Je nutné je velmi zodpovědně promyslet, abychom neohrozili výsledek. Pomoc státu je ale nezbytná," dodala.