Radosti jízdy tramvají - kromě pachu bezdomovců a ještě dotěrnějšímu řevu turistů - rozšířily varovné hlášky dopravního podniku. Myslím, že autor, který je formuloval, je rodilý Zulukafr a jeho mateřským jazykem byl dialekt M´beBinga.
Negativní sugesce nefunguje. Negativnní sugesce nefunguje. Negativní sugesce nefunguje. Pozitivní sugesce funguje.
Na malém příkladu jsem si dovolil vám prezentovat, jak funguje lidská psychika. Jak člověk slyší NE, vypne. Potřebujete výrazně vyšší míru expozice podnětu, který neguje, než podnětu, který sděluje. Takže když je potřeba sdělit, že něco NEfunguje, NEjede, nebo že něco NEmáte dělat, můžeme to buď jako já výše zopakovat třikrát, a bez záruky, nebo na to jít oklikou. Jako třeba u cigaret. Protože výrobci cigaret jsou příčetní a najali si na propagandu psychologa, komunikátora, není na krabičkách napsáno NEkuřte, ale Kouření škodí zdraví. Případně trýznivou smrt. To jsou všechno pravdivé informace bez NE, takže je lehké je vsugerovat. Ale sdělují úplně stejnou informaci jako NEkuřte. Tohle vás naučí při studiu psychologie už někdy v prvním ročníku, kdy se probírá odbornou hantýrkou sovětské slintání, pro nezasvěcené podmiňování podle I.P.Pavlova.
Pražský Dopraní podnik ušetřil za psychologa (případně najal někoho ne úplně kompetentního), takže jsem dnes ve dvacítce s nemalou hrůzou opakovaně slyšel: „Na přechodu nemá chodec přednost před tramvají.“ Jistě důležitý návyk, který je třeba vštípit pražským cestujícím - ale proč proboha tak blbě? Vždyť tomu není rozumět, natož aby se to vrylo do podvědomí! Kdyby se zeptali alespoň nějakého studenta třetího ročníku psychologie, vysvětlil by jim, že pokud chceme, aby lidi neskákali pod tramvaje, z reproduktorů se má ozývat stručná věta: TRAMVAJ MÁ PŘEDNOST!
