Miloš Zeman vyhrál prezidentské volby. Ano, pohled na něj i mnohé jeho příznivce nejvíc ze všeho připomíná hustou mlhu. Nakonec ne náhodou se právě tak nově zvolenému prezidentovi přezdívá. Následujících přinejmenším pět let bude nejen nad Hradem skutečně mlžno.
Zeman nicméně vyhrál demokratické volby. Za prvé i proto, že se v něm prostě vidělo víc Čechů, než se vidělo v knížeti. Ostatně jestli jste viděli fantastické reportáže ČT, jak si Zeman jde na chalupě koupit se síťovkou chleba, případně jak se po volbě odjel vyspat do pražského paneláku, viděli jste svou skutečnou vlast.
Pravda, jen kluci z jeho ochranky vypadají trochu nečesky. Snad jako by mluvili ukrajinsky nebo tak nějak. Ale možná že prostě taky mají jen mlhu.
Za druhé Schwarzenberg sám přinesl Zemanovi svou hlavu, když se v předvolebním duelu na ČT uřekl o neplatnosti Benešových dekretů. Nikdo soudný nemohl čekat, že to někdo tak mazaný, cynický i sadistický jako Zeman nevyužije a nezneužije. A taky že se udrží Václav Klaus s Livií, dva největší Češi.
Takže poslouchat v úterních Událostech, komentářích na ČT24 režisérku a protizemanovskou aktivistku Moniku Le Fay, jak vypráví o nedemokratických volbách, v nichž se cíleně a „estébácky“ manipuluje informacemi, bylo jako číst si doma definici moderních demokratických voleb. Sakra: demokratické volby nejsou pionýrský tábor! A jestli chceme férové volby, měli jsme si nechat komunismus.
I když: estébáci byli ve srovnání s moderními volebními štáby neškodní primitivové. Jejich svinskou práci jste poznali, ještě než ji vůbec začali. Snad i proto jim občas sami sledovaní disidenti přinesli housku s máslem. Prostě se na jejich břídilský amatérismus nemohli dívat.
A navíc, abych byl upřímný: stěžovat si na manipulaci informací by si podle tohoto výkladu mohl i Zemanův tábor. Protože co když někteří voliči skutečně uvěřili Davidu Černému, že je starý kníže s motýlkem fakt pankáč? A co když podlehli médiím, z nichž některá udělala ze Zemana málem zločince?
Je infantilní brečet nad prohranými volbami, a zvlášť českými prezidentskými. Nakonec podíváte-li se na setrvalou nabídku politického výběru, museli bychom brečet všichni a pořád; prohráváme v jednom kuse. Myslím, že bychom se na život měli dívat spíš z lepší stránky. Například se vsadím, že i se Zemanem na Hradě Česká televize nikdy nepřestane vysílat 3+1 s Miroslavem Donutilem! Tak zle tedy určitě nebude.
