Freud

Freud Zdroj: Marek Douša

Snění ve spánku je pohybem v odlišné realitě

Dobrý den, pane doktore! Všeobecný názor na sny je, že je to jakýsi přehled vzpomínek a emocí z předešlého dne, který se během spánku v mozku třídí a ukládá. Jak do této teorie potom zapadají tzv. lucidní sny? Moje zkušenost je, že jsem schopen ve snu si uvědomit, že je to jenom sen, a přesto zůstat v ději. Vědomě se pak rozhoduji, co podniknu, jestli se vydám doprava, nebo doleva, můžu aktivně zkoumat snový svět, pohovořit s lidmi, dotýkat se předmětů, procházet zdmi, létat … Vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se jenom třídily vzpomínky na minulý den. Spíše to vypadá, že jde o jinou realitu, která paralelně existuje vedle té bdělé, navíc s bonusem možnosti porušování fyzikálních zákonů.

Děkuji T. D.

 

Zpracování „zbytků ze dne“ je pouze jedním z mnoha druhů snů, jak už upozornil Sigmund Freud. Podle něj je však tento účel (dodělat příběhy ze dne, případně vyplnit nesplněná přání) celkem marginální a takové sny nazývá jako dětské (infantilní).

 

Jiným účelem snu může být ochrana spánku. To jsou po dle Freuda sny, ke kterým dochází vlivem nějakého vnějšího podnětu, jenž je ve snu vysvětlován, aniž dojde k probuzení. Například kape kohoutek a Vám se zdá, že se plížíte podzemní chodbou a kape tam ze stropu voda. Nepodaří-li se takto podnět zpracovat, například je-li příliš silný, ochrana spánku se nezdaří a dojde k probuzení.

 

Hlavní vysvětlení snů však podle Freuda spočívá v tom, že jsou výsledkem přetlačování vytěsněného myšlenkového obsahu z oblasti Id (pudové, perverzní „Ono“) do vědomé oblasti Ego (Já), proti čemuž působí tzv. snová práce. To je jakási cenzura (zásluhou Superega jsou mnohé obsahy Id nepřípustné), jež obsahy deformuje například symbolizací (třeba tyče, kůly a minarety jako falické symboly, studánky a prohlubně místo vagín a balkóny místo ňader).

 

Je nasnadě, že se tedy ve snu porušuje kdeco včetně fyzikálních zákonů, zejména gravitačního (levitace je také symbolem). Podle neurofyziologů se ve snění má konsolidovat a třídit deklarativní paměť, asi jako při defragmentaci disku počítače. Podle jiné teorie se během snění stimulují neurony, jež z hlediska vývoje a funkce mozku nemohou být nečinné. Někteří se domnívají, že během snění mozek „skenuje“ podnětové pole, zda jedinec není v nějakém ohrožení. Pro to by svědčilo to, že na konci snové fáze se člověk většinou nakrátko probudí.

 

Pokud jde o metakognici, tedy pozorování vlastních myšlenkových procesů, ta je ve snění běžně zachována a není to jenom otázka lucidních snů, kdy máte pocit, že aktivně ovládáte děj. Ať již jde o lucidní sny, či nikoli, naše snění je pohybem v odlišné realitě. Mimochodem za 60 let života v ní strávíme zhruba čtyři až pět let!